www.dobesovi.cz

Autor archívu

Ne moc vtipnej Joker

Autor , dne 13. 2. 2020, v kategorii Filmy

Joker

Krimi / Drama / Thriller USA, 2019, r. Todd Phillips (*1970)

Arthur Fleck je na hlavu, potuluje se po Gotham City v kostýmu jokera, bydlí ve špinavým bytě s matkou, která je taky šáhlá. Neví, kdo je jeho otec, v dětství byl týranej, občas dostane přes hubu a asi ani sám dobře nechápe, co je realita a co se odehrává jen v jeho choré hlavě. Touží být bavičem, ale svět je takovej jakej je, nepřátelskej a nechápavej k lidem jako je on sám, a jemu tak jednoho krásnýho dne rupne v bedně, vezme zbraň a spravedlnost do vlastních rukou a rozpoutá revoluci. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej, co provádí se svým vychrtlým tělem (Oscar) a skvělá je i hudba od jakýsi kočky z Islandu (taky Oscar). Na ČSFD 86% a zaslouženejch.

Napsat komentář dále...

Sedmilhářky

Autor , dne 5. 12. 2019, v kategorii Seriály

Big Little Lies, seriál USA, 2017–2019, r. David E. Kelley, hr. Nicole Kidman, Reese Witherspoon, Laura Dern aj.

SedmilhářkyTak kohopak to tu máme ? Lhářky č.1 a č.2 jsou Madeline a Celeste. I když každá jiná, přesto důvěrné přítelkyně, které vezmou do party lhářku č.3 – čerstvě přistěhovanou svobodnou matku Jane. A pak tu máme ještě úspěšnou manažerku Renatu (č.4) a instruktorku jógy Bonnie (č.5), novou ženu Madelininýho exmanžela. Všechny bydlí v sousedství v krásných domech na pláži, jejich děti spolu chodí do školy. Ale zas až taková idyla to není. Každá má svoje trápení a problémy, Renata nesnáší Jane, Madeline nesnáší Bonnie a všechny nesnáší Renatu. Bývalá právnička Celeste žije ve zdánlivě dokonalém manželství s Perrym, ale jejich vztah je sice plný lásky, ale taky plný násilí a agrese. Postupně se dozvídáme, že je Perry otcem Janinýho dítěte. Cestou na školní večírek se Perry dozví, že ho chce Celeste opustit. Tohle nemůže dopadnout dobře, říkala sem si, ten ju nejspíš zabije. Ze schodů však dolů po hlavě letí Perry a všechny výše uvedené sedmilhářky rozhodně neprozradí, kdo mu pomohl.

Četla jsem i stejnojmennou knihu australské spisovatelky Liane Moriarty (*1966), která posloužila jako předloha k seriálu. V tomto případě těžko říct, jestli byl lepší seriál nebo kniha. Moc se mně líbilo oboje, a to se moc často nestává.

Napsat komentář dále...

V Eisenstadtu

Autor , dne 7. 11. 2019, v kategorii Naše cesty

Do Železné Rudy nás poslední prázdninový týden vytáhla Radka s rodinou. Bydleli jsme v hotelu Belveder nad městem. Měli tu bazén, tenisový kurt, dětské hřiště, saunu, pingpong, vlastní pivo, sjezdovku za barákem a bernardýna. Prvého dne jsme hned ráno vyrazili po modré směrem na Pancíř, ale na Hofmankách jsme zahnuli a po asfaltce došli až k Černému jezeru. Je to největší jezero v CZ, ledovcového původu. Původně jsme chtěli jet ze Špičáckého sedla vláčkem, ale ten byl údajně tak nacvakanej, že bysme se do něj stejně nevešli. Dál jsme pokračovali po Jezerním okruhu prudkým stoupáním k jezeru Čertovu. A pak na Špičák a vlakem do Rudy. Dalšího dne jsme si prošli naučnou stezku Brčálník, kde bylo nádherně a všude rostla spousta hub. V Hojsově Stráži jsme se vyfotili u místního orloje, večer pokrájeli houby a zalezli do sauny. Třetího dne nás zlákal vodopád Bílá strž. Cesta byla celkem náročná, děcka ale byly šikulky a zvládly to. Odměnou nám byla nádherná vyhlídka na 13 m vysoký vodopád na Bílém potoku. Občerstvili jsme se v obci Hamry u matky s dcerou a jeli na hotel. Večer tradičně nějaké to místní pivko a s Radkou i koktejly na baru. Ráno jsme se rozloučili a vydali se k domovu. Ještě jsme se zastavili v Sušici – bráně Šumavy a po luxusní křížové cestě s kovovými vyobrazeními jsme vystoupali až ke kapli Anděla Strážce, odkud byl moc hezký výhled na město a na protilehlý kopec s rozhlednou Svatobor. V Sušici se v roce 1966 narodil Roman Holý z JAR.

Napsat komentář dále...

Divočina z Koreje

Autor , dne 25. 10. 2019, v kategorii Filmy

ParazitPokud nemáte zdání, co mám na mysli, tak vězte, že jde o film Parazit režiséra Džun-ho Pona z roku 2019, který byl letos v Cannes oceněn Zlatou palmou. Vyhrál i Zlatý globus a nakonec i Oscara jako první neanglicky mluvený film v historii. Tolik fakta. Pořádnej korejskej film jsem už neviděla ani nepamatuju a tohle se teda opravdu povedlo. Hned zpočátku jsem se musela oprostit od tý jejich příšerný řeči, která teda na mě působila hrozně rušivě. Taky mně ze začátku připadali všichni stejný, ale to se časem poddalo. O co teda šlo ? Chudá vychcaná rodinka se pomalu, ale jistě vetře do bohatý rodiny, nejdřív kluk jako učitel, pak i ségra, posléze tatík jako řidič. Paní bohatá není žádnej lumen a vzniklá situace přináší spostu zábavných momentů. Sranda však končí, když se do rodiny dostává i poslední člen rodiny – matička. Původní hospodyně tuto změnu nenese příliš dobře, má k tomu své závažné důvody, které jsou divákovi záhy objasněny a začíná jít o život. Celou druhou půlku filmu jsem čekala, co se stane, že se prostě musí něco stát, nějaká bomba, ale že to bude až takovejhle hard core, to teda bylo i na mě moc. Závěr byl dost smutnej, bylo mně líto tý chudý rodiny, vlastně mně bylo líto i tý bohatý rodiny a rodiny hospodyně jakbysmet. Jediný, čeho sem nelitovala, bylo, že sem na ten film šla. Byl to silná zážitek a po jeho skončení sme si s Markétou musely dát malýho bechera v Lokálu, abysme se trochu vzpamatovaly.

Napsat komentář dále...

Dovolená 2v1

Autor , dne 10. 10. 2019, v kategorii Naše cesty

Loni jsem pořádně nikde nebyli, tak jsme si to letos vynahradili. Na přelomu července a srpna jsme vyrazili s Králíkama do rakouského Saalbachu, krásnýho horskýho střediska v oblasti Kitzbühlských Alp. Moc se nám tam líbilo, mraky možností, nádherná příroda, kde to prostě všechno funguje, protože Rakušáci nejsou žádní amatéři. Za ten týden jsme toho stihli spoustu – prohlídku města Zell am See včetně plavby a procházky kolem jezera, klaunskou dobrodružnou stezku na kopci Kohlmeis (1794 m n.m.), četné výjezdy lanovkou na Schattberg včetně několika přesunů mezi Ostgipfelem (2018 m n.m.) a Westgipfelem (2096 m n.m.) a relaxací v závěsných lehátkách, další stezku plnou úkolů tentokrát na Kodok Bergu v Hinterglemmu, návštěvu visutého mostu Golden Gate Brücke der Alpen v Lengau s parádní stezkou v korunách stromů, kterou jsme absolvovali v zelených čepičkách, aby se nás nebála zvěř. Jediné, co nám trochu kazilo radost, bylo proměnlivé počasí. Když bylo opravdu hnusně, vlezli jsme do Tauern Spa v Kaprunu a nevytáhli odtamtud nos. Večer jsme se zahřáli Michalovým rumem. V Kaprunu jsme ještě prolezli soutěsku Sigmund Thun Klamm, která je dlouhá přes 300 metrů a hluboká 32 metrů.

Druhou část dovolené jsme strávili v Itálii, konkrétně v letovisku Lido Adriano v oblasti Emilia – Romagna. Městečko nic moc, špinavý, uřvaný, bydlení taky žádnej voheň, ale koupání bylo super. Vedro na chcípnutí, jedinej den bylo pod mrakem, a ten jsme využili k návštěvě San Marina. Je to 3.nejmenší evropský stát, 61 km2, 30 tisíc lidí, údajně nejstarší stále existující republika na světě. Stejnojmenné hlavní město se nachází na kopci mezi třemi pahorky a je nádherný. Taky jsme navštívili Ravennu, a to dokonce 2x, vždy po západu slunce. Moc pěkný město, který je v Unescu kvůli vzácným mozaikám, který jsme bohužel neviděli, protože už měli všude zavřeno. Bydlí tady asi 150 tisíc lidí, v nadmořské výšce 4 m n.m. Mají tu spoustu nádherných památek, některý jsou hrozně starý, ani jsme všechno neviděli. Mně se moc líbil kostel San Francesco z 5.století, ke kterýmu je zboku přilepená hrobka Dante Alighieriho. Byl tu pohřben v roce 1321. Potom samozřejmě hlavní náměstí Piazza del Popolo s radnicí, cihlový chrám San Vitale, Dóm, bazilika San Nuovo, Baptisterium. Měli tu moc dobrou zmrzlinu. A pěkný dětský hřiště. A všichni tu jezdili na kole.

Z dovolené jsme jeli domů celý den. Bylo to strašně dlouhý a únavný. Ale stálo to za to.

Napsat komentář dále...

Elena Ferrante – Geniální přítelkyně

Autor , dne 8. 9. 2019, v kategorii Knihy

Geniální přítelkyněJako jedna z posledních jsem se k této populární tetralogii dostala i já. Už to četl kde kdo. A určitě nelituju, ani jsem nečekala, že mě to tak chytne. Pravdou je, že moc knih z Itálie člověk nečte a knih o celoživotním přátelství dvou žen už vůbec ne. Elena a Lina spolu chodí do školy, vyrůstají v chudé čtvrti na předměstí Neapole v 50.tých letech minulého století, kde jediné, co má nějakou váhu, jsou peníze a násilí. A samozřejmě muži, ženy poslouchají. Obě jsou chytré, Lina snad i přirozeně chytřejší. Ale jen Elena má dovoleno jít studovat, Lina se provdá a v šestnácti se z ní stane manželka. Jsou každá jiná, Elena klidná, spolehlivá, Lina jako oheň, vznětlivá, bojovná. Někdy se zdá, že se chce Elena vyrovnat Lině, pak to vypadá, že je to vlastně naopak a pak, že spolu vlastně nesoupeří, ale že se skvěle doplňují. I když Elena je ta, která vždycky přijde první a ta, pro kterou je jejich přátelství důležité, i když je na ni Lina mockrát zlá a ublíží jí. Možná proto jim přátelství vydrží až do stáří, protože existují ještě další dva díly, které jsem nečetla. Neméně zajímavé než hlavní hrdinky je i jejich okolí, celá čtvrť, se kterou jsou navždy spojeny, jejich rodiny a sousedi. V závěru druhého dílu Elena studuje v Pise. Lina odchází od manžela, pracuje v továrně a vypadá to, že se jejich cesty rozchází. Jediným spojovacím prvkem se mně teď jeví Nino, Elenina celoživotní tajná láska, kterou však jednoho léta u moře sbalila Lina a pořídila si s ním dítě. Elena ho potká během studií a dál zatím nevím. Spekuluje se o tom, kdo je vlastně Elena Ferrante, není známá její identita. Mně osobně je to celkem fuk, jediný, co potřebuju, je sehnat ty další dva díly. Podle knihy vznikl stejnojmenný seriál v produkci HBO.

Napsat komentář dále...

Cyklohradec

Autor , dne 5. 8. 2019, v kategorii Naše cesty

Letos jsme se na kola vypravili až počátkem června, opět s Gallovejma. Naší destinací byl jihočeský Jindřichův Hradec, penzion U Lucerny. Ještě v den příjezdu jsme se stihli projít po městě – rybník Vajgar, Husovy sady, 15.poledník a náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice. Pak ale začalo pršet a pršelo celou noc. A zatímco druhý den ráno děti pospíchaly do školy, která sídlila hned naproti, my se chystali do terénu. Cesta nás vedla kolem parádní atypické rozhledny na Rýdově kopci, kolem rybníku Holná a zámku Jemčina do Stráže nad Nežárkou, kde jsme poobědvali v nám známé restauraci Pod zámkem. Zpět jsme se vraceli opět po krásné cyklostezce kolem řeky Nežárky, jejíž tok je v těchto místech téměř stojatý. Nádherná trasa – louky, lesy, polňačky, žádnej asfalt a luxusní počasí. Povečeřeli jsme v hospodě vedle zámku a ochutnali zde piva z blízkých minipivovarů. Stihly jsme i vystoupení zpěváka Michala Hrůzy na 3.nádvoří místního zámku. Druhý den už to taková idyla nebyla. Foukalo a hospoda ve Strmilově byla zavřená. Následovalo strastiplné putování lesem, zachránila nás nám opět známá hospůdka v Hospřízi. Paní houkla na manžela do kuchyně a oběd byla na stole. To už vysvitlo slunce. Nebýt incidentu v obci Dolní Pěna, kdy Zdenku v Penzionu U pejska a kočičky ošklivě pokousal místní očkovaný pejsek, mohl být i dnešní den skvělý. V neděli Gallovi odjeli hned zrána, aby stihli vypravit Anetku do Slovinska, my jsme ještě navštívili Lesopark U Jakuba u obce Valtínov, který zahrnuje rozhlednu, bludiště, lanovku, další blbiny a dvě naučné stezky. Hlavním lákadlem je zde však skalní útvar Ďáblova prdel, který vypadá přesně tak, jak se jmenuje. Zpátky jsme se dostali kolem kaskádových rybníků. Moc fajn dovča.

Napsat komentář dále...

Hlíny 2018

Autor , dne 4. 3. 2019, v kategorii Aktualitky, Z domova

Podlaha v ložnici a v pokojíku, kde byly původně parkety, byla prvním počinem letošního roku na Hlinkách. Dále bylo potřeba udělat pochozím i wc2. Hned to tam vypadalo líp. Taťka nadále pracoval na elektrice, protáhl ji ven před dům, byl nainstalován nový elektroměr. Díra po starém elektroměru v Mírově pokoji bude využita jako polička. Byla dokončena dlažba na dvorku, s dlažbou před domem pomáhal Aleš. Voda ze sklepa byla vyvedena i na dvorek. Velkou jarní akcí byla výroba dřevěného domečku. Taťku to stálo to dost času a sil, ale výsledek je úžasný. Zdenda je nadšená a v domečku si často a ráda hraje. Vodárny nám nainstalovaly nový vodoměr s možností dálkového odečtu jeho stavu. Letos bylo děsný sucho a to zahradě rozhodně neprospívalo. Po čase jsme si zase vypěstovali červenou řepu a papriky (od Romči), kedlubny nám sežraly mšice úplně a špenát částečně. Máta u malin od Radky pomalu chcípá, z rozmarýny přežil jeden výhonek. Bylo celkem dost ovoce, malin a ostružin. Od obce jsme vyfasovali nový plastový kompostér. Vlivem sucha z nás letos nebyla jako tradičně cuketová velmoc, zato rajčat byl dostatek. Sklízeli jsme první rybíz a mirabelek byla jako tradičně tuna. Ořechů bylo na podzim taky požehnaně, stejně tak listí z něj. Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření (244 let), průměrná teplota za 06 – 08 byla 22,7 stupňů Celsia. Na začátku října taťka vybetonoval garáž. Hlavní akcí podzimu však byla obávaná a dlouho připravovaná akce anhydrit. Vylití podlah v celém domě však proběhlo rychle a bez problémů. Krásná práce. Do konce roku už dům prakticky jen vysychal a těšil se, co bude dál 🙂

Napsat komentář dále...

Mladý papež

Autor , dne 1. 3. 2019, v kategorii Seriály

Il giovane papa (The Young Pope) – seriál z roku 2016, It., Fr., Šp., USA

Když jsem se dočetla, že Paolo Sorentino udělal seriál a že v tom hraje Jude Law, hned jsem věděla, že to nebude jen tak nějakej seroš. A vskutku není.

Mladý papežLenny Belardo se nečekaně stává novou hlavou církve a je z toho překvapen stejně jako všichni ve Vatikánu. Od začátku je jasné, že je jiný, osobitý, chová se nestandardně, chvíli jako blázen, chvíli jako svatej. Neukazuje se na veřejnosti a jede si po vlastní vlně. Přitom plný citu a soucitu, se značnou potřebou pomáhat. Prochází však silnou krizí víry a pochybuje o existenci Boha, z čehož jeho sekretář i mentor a vlastně všichni v okolí šílí. Ozývají se hlasy, volající po jeho odstranění, ale vlastně není proč, je to člověk na svém místě. Také ho trvale trápí myšlenka na to, že ho rodiče opustili a byl vychován řádovou sestrou Mary (Diane Keaton), kterou si s sebou vzal do Vatikánu. V závěru se mi pak jeho postava už nezdála tak dvojaká, jakoby se zklidnil, dokonce se vyjeví, že v průběhu svého života zařídil dva zázraky. Seriál je výborně natočený, kamera, hudba, všechno funguje a ty barvy, prostě nádhera. Nezapomenutelnou je scéna, kdy se Jude Law modlí nahý s cigaretou v ruce. A nesmím zapomenout na úvodní znělku, to je prostě majstrštyk. Nejsu žádná velká katolička a mohlo by se zdát, že je mi toto téma na hony vzdálené, ale možná právě proto mě to tak bavilo. Na letošek je ohlášená druhá řada, tak jenom tajně doufám, že nebudu zklamaná.

Napsat komentář dále...

Zdenda 2018

Autor , dne 22. 2. 2019, v kategorii Aktualitky, Zdenička

Na rok 2018 asi nebudeme vzpomínat úplně v nejlepším. V zimě Zdendě 3x prasklo ucho a pořád jsme lítali na ORL. V dubnu pro ni letěl vrutlník a byla týden v DN na neurologii. Od té doby už vlastně nic není jako dřív. Celý náš život je tím od té doby poznamenán, máme o malou strach a pořád ji sledujeme, jestli je v pořádku. Můžu říct, že s postupem času se uklidňujeme, ale pořád to nad námi visí jako strašák. Chodíme na pravidelné kontroly na neurologii a na EEG, což zatím neprobíhá moc dobře, je to nepříjemná procedura a Zdenka to moc dobře nesnáší. Bere pravidelně léky a ještě dlouho bude. Ve školce od té doby nespává, bereme ji domů po o. Kromě Ottíka a Deniska už kamárádí i s holčičkama – Adélkou a Pavlínkou. Drandí na odrážedle nebo na koloběžce, hopsá na trampolíně, jezdí s náma na kole a moc ráda si hraje na písku. Asi od poloviny roku její život významně ovlivnil britský animovaný seriál Tlaková patrola, ve kterém parta roztomilých pejsků zachraňují svět a pomáhají lidem v Adventure Bay v obtížných situacích. Stačí, aby Ryder zavolal „Všechny tlapky do centrály!“ a už to jede. Kouká prakticky jen na Tlapky, jen výjimečně se nám podaří vnutit jí nějakou jinou pohádku. Všude nosí s sebou figurky všech pejsků nebo aspoň jednoho z nich. Používá hlášky z jejich příběhů, moc dobře ví, jak funguje dron, nabiják (naviják), brýle s nočním viděním nebo tlaptulník. Taky pořád piští, kvičí nebo štěká, nedělá jenom pejska, ale i kočičku, ptáčátko nebo sovičku, které je potřeba pohladit, pochovat nebo se na ně aspoň podívat. To, že v jednom kuse provokuje Míru a zlobí s ním, nebudu ani zmiňovat. To je jasný 🙂

Napsat komentář dále...

Nejnovější příspěvky