www.dobesovi.cz

Autor archívu

Zlosyn 2019

Autor , dne 15. 4. 2020, v kategorii Mireček

V tomto roce náš prvorozený syn úspěšně zakončil primu ve Šlapkách a postoupil do sekundy tamtéž. Studuje se střídavými úspěchy, ale studuje, a to je hlavní. Sedí s Juřičkou z Líšně. Někdy toho má moc, někdy nic moc. Na školním výletě byli v Ostružné, v říjnu jeli do Rakouska (pozůstatek římské kolonie Carnuntum) a v prosinci opět do Rakouska (adventní Vídeň). Dál chodí na badec do Podolí a do skauta taky. Obojí ho zatím ještě baví. Tréninky má 2x týdně, na turnaje už nejezdí. Se skautem se účastní víkendových výprav, někdy píše zápis ze schůzky, někdy uklízí klubovnu. V březnu byli na závodech v Kovalovicích, kde dokonce vyhráli. A taky tu máme mši ke sv. Jiří, skautský tábor v Polné, kde se letos slavnostního závěrečného ohně účastnili poprvé i rodiče, a tradiční vánoční rozdávání Betlémského světla pod stromem. Občas se kluk projede na kole, občas na kolobce, oboje s Maxem. I nadále jezdíme s astmatem na alergologii a s už celkem srovnanejma zubama na rovnátka. Ve volném čase (skoro pořád) má v ruce mobil nebo sedí na complu a sjíždí závadná i méně závadná videa. Zatím ještě občas cítí potřebu něco z toho s námi sdílet. Když ho obejmu nebo chytnu za ruku, tak neucukne. Pomalu ale jistě na něj přichází puberta. Ty kecy někdy. Pánbů s náma.

 

Napsat komentář dále...

This Is Us

Autor , dne 3. 4. 2020, v kategorii Seriály

seriál USA na stanici NBC, 2016-

Tohle jsme my, Pearsonovi. Máma Rebecca, táta Jack, dvojčata Kate a Kevin a Randall, adoptovaný černý chlapeček, kterého někdo našel opuštěného a přinesl ho do porodnice.  Seriál začíná v době, kdy je „velké trojce“ 36 let, Kate – příležitostná zpěvačka s nadváhou, co moc neví, co se sebou, Kevin – herec po odvykačce, který taky neví, co se sebou a Randall – svědomitý manžel a otec, ten jedinej má jasno. Kromě současnosti sledujeme rodinu i v dalších životních etapách, ještě před svatbou rodičů, když bylo dětem deset a pak taky, když bylo dětem 17 a stala se ta tragédie, že téměř dokonalý a všemi milovaný otec rodiny Jack umírá poté, co se při požáru jejich domu nadýchal zplodin a jeho srdce to nezvládlo. Celou rodinu to hrozně poznamená a ani po dvaceti letech s tím ani jeden z nich není úplně srovnaný. Celkově to je vlastně takové pěkné vyprávění o jedné rodině a lidech, co jim vstoupili do života, není tu nic svědobornýho ani nic, co bysme už neviděli jinde. Ale dohromady to hrozně dobře funguje, je to dojemný, je to lidský, je to super. Vůbec se nedivím, že to posbíralo už tolik cen a jistě ještě posbírá, protože kromě 4 natočených budou ještě minimálně 2 další série. A jako třešinka na dortu : můj oblíbenec Milo Ventimiglia jako Jack. Velkej fešák. I s tím pornoknírkem.

Napsat komentář dále...

Jeseníky 2019

Autor , dne 3. 3. 2020, v kategorii Naše cesty

Ke konci září jsme strávili pár volných dní s Michalem, Brigitou a jejich rodinama v Jeseníkách. Sraz byl v Pradědově galerii v Jiříkově, kde bylo kromě vodopádu všechno ze dřeva. Bydleli jsme v chatkách v areálu Avalanche v Dolní Moravici. Přes den jsme trajdali po horách a večer hráli deskovky nebo opíkali nebo šli na pivo. První den jsme se vypravili na okružní cestu kolem řeky Oslavy, přes nádherné Rešovské vodopády a zpět kolem řeky Huntavy, celkem asi 15 km. Zdenda byla jako nejmladší člen čtrnáctihlavé výpravy strašně šikovná a skoro celou cestu vydržela šlapat po svých. Druhý den jsme se rozdělili, skupina A šla náročnější a delší trasu a my s Králíkama vyrazili na Praděd. Busem jsme s Dášou a holčičkama dojely na Ovčárnu, kluci se vypravili po žluté na vodopády Bílé Opavy. Potkali jsme se na chatě Barborka a poté společně vyšlapali na Praděd. Počasí bylo nádherný, slunko svítilo jako blázen, prostě paráda. Cestou zpět na Hvězdu jsme se jen taktak nacpali do totálně přeplněnýho busu a spoustu lidí zanechali na zastávce osudu. Po návratu pak ještě proběhla návštěva rozhledny v Nové Vsi. V den odjezdu jsme pak ještě stihli zajímavou návštěvu Dlouhých Strání. Autobus nás z Koutů nad Desnou zavezl do areálu přečerpávací vodní elektrárny, kde jsme absolvovali prohlídku a výklad a odkud nás pak bus vyvezl kolem Dolní nádrže na nádrž Horní, kterou jsme si celou povinně obešli a pořídili mraky fotek, potože bylo opět slunečno, i když poněkud větrno. Musím uznat, že se to všechno opravdu moc povedlo.

Napsat komentář dále...

Ne moc vtipnej Joker

Autor , dne 13. 2. 2020, v kategorii Filmy

Joker

Krimi / Drama / Thriller USA, 2019, r. Todd Phillips (*1970)

Arthur Fleck je na hlavu, potuluje se po Gotham City v kostýmu jokera, bydlí ve špinavým bytě s matkou, která je taky šáhlá. Neví, kdo je jeho otec, v dětství byl týranej, občas dostane přes hubu a asi ani sám dobře nechápe, co je realita a co se odehrává jen v jeho choré hlavě. Touží být bavičem, ale svět je takovej jakej je, nepřátelskej a nechápavej k lidem jako je on sám, a jemu tak jednoho krásnýho dne rupne v bedně, vezme zbraň a spravedlnost do vlastních rukou a rozpoutá revoluci. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej, co provádí se svým vychrtlým tělem (Oscar) a skvělá je i hudba od jakýsi kočky z Islandu (taky Oscar). Na ČSFD 86% a zaslouženejch.

Napsat komentář dále...

Milovy

Autor , dne 11. 12. 2019, v kategorii Naše cesty

Předposlední prázdninovou sobotu sme se vydali na Milovy navštívit Meryho a Ondřína, kteří tam kempovali se svými syny. Od našich to není daleko, byla sem tam naposledy jako děcko. Když sme dorazili do kempu kluci se zrovna vraceli z výletu s houbama, který se nám pokoušeli vnutit, protože neměli žádné ingredience na smaženici. Na louce u rybníka sme rozvinuli deku a nahodili veget. Přestože nebylo podle mě úplně počasí na koupání, všichni kromě nás se vehementně koupali. My sme si půjčili loďku a vyrazili na projížďku po rybníku. Měla sem strachem stáhlý obě půlky, protože ta loďka rozhodně nepůsobila bezpečně a ani stabilně. Když sem z ní asi po půhodině s rozmáčenýma sandálkama vystupovala, dost se mně ulevilo. Pak jsme se ještě chvíli povalovali, hráli sme nějaký hry, udělali památeční fotku na hrázi, nezdravě se najedli u okýnka a narazili na dalšího spolužáka z ESF s miminkem. Začalo se stmívat, kluci se stáhli ke stanům a my vyrazili k domovu. Mám takový nejistý pocit, že jsme při průjezdu obcí Kuklík míjeli spolužáka Hanse s kamarády, kteří se motali po krajnici, míříc pravděpodobně na Odranec. Ale kdoví ? Možná sem jen měla úpal.

Napsat komentář dále...

Sedmilhářky

Autor , dne 5. 12. 2019, v kategorii Seriály

Big Little Lies, seriál USA, 2017–2019, r. David E. Kelley, hr. Nicole Kidman, Reese Witherspoon, Laura Dern aj.

SedmilhářkyTak kohopak to tu máme ? Lhářky č.1 a č.2 jsou Madeline a Celeste. I když každá jiná, přesto důvěrné přítelkyně, které vezmou do party lhářku č.3 – čerstvě přistěhovanou svobodnou matku Jane. A pak tu máme ještě úspěšnou manažerku Renatu (č.4) a instruktorku jógy Bonnie (č.5), novou ženu Madelininýho exmanžela. Všechny bydlí v sousedství v krásných domech na pláži, jejich děti spolu chodí do školy. Ale zas až taková idyla to není. Každá má svoje trápení a problémy, Renata nesnáší Jane, Madeline nesnáší Bonnie a všechny nesnáší Renatu. Bývalá právnička Celeste žije ve zdánlivě dokonalém manželství s Perrym, ale jejich vztah je sice plný lásky, ale taky plný násilí a agrese. Postupně se dozvídáme, že je Perry otcem Janinýho dítěte. Cestou na školní večírek se Perry dozví, že ho chce Celeste opustit. Tohle nemůže dopadnout dobře, říkala sem si, ten ju nejspíš zabije. Ze schodů však dolů po hlavě letí Perry a všechny výše uvedené sedmilhářky rozhodně neprozradí, kdo mu pomohl.

Četla jsem i stejnojmennou knihu australské spisovatelky Liane Moriarty (*1966), která posloužila jako předloha k seriálu. V tomto případě těžko říct, jestli byl lepší seriál nebo kniha. Moc se mně líbilo oboje, a to se moc často nestává.

Napsat komentář dále...

V Eisenstadtu

Autor , dne 7. 11. 2019, v kategorii Naše cesty

Do Železné Rudy nás poslední prázdninový týden vytáhla Radka s rodinou. Bydleli jsme v hotelu Belveder nad městem. Měli tu bazén, tenisový kurt, dětské hřiště, saunu, pingpong, vlastní pivo, sjezdovku za barákem a bernardýna. Prvého dne jsme hned ráno vyrazili po modré směrem na Pancíř, ale na Hofmankách jsme zahnuli a po asfaltce došli až k Černému jezeru. Je to největší jezero v CZ, ledovcového původu. Původně jsme chtěli jet ze Špičáckého sedla vláčkem, ale ten byl údajně tak nacvakanej, že bysme se do něj stejně nevešli. Dál jsme pokračovali po Jezerním okruhu prudkým stoupáním k jezeru Čertovu. A pak na Špičák a vlakem do Rudy. Dalšího dne jsme si prošli naučnou stezku Brčálník, kde bylo nádherně a všude rostla spousta hub. V Hojsově Stráži jsme se vyfotili u místního orloje, večer pokrájeli houby a zalezli do sauny. Třetího dne nás zlákal vodopád Bílá strž. Cesta byla celkem náročná, děcka ale byly šikulky a zvládly to. Odměnou nám byla nádherná vyhlídka na 13 m vysoký vodopád na Bílém potoku. Občerstvili jsme se v obci Hamry u matky s dcerou a jeli na hotel. Večer tradičně nějaké to místní pivko a s Radkou i koktejly na baru. Ráno jsme se rozloučili a vydali se k domovu. Ještě jsme se zastavili v Sušici – bráně Šumavy a po luxusní křížové cestě s kovovými vyobrazeními jsme vystoupali až ke kapli Anděla Strážce, odkud byl moc hezký výhled na město a na protilehlý kopec s rozhlednou Svatobor. V Sušici se v roce 1966 narodil Roman Holý z JAR.

Napsat komentář dále...

Divočina z Koreje

Autor , dne 25. 10. 2019, v kategorii Filmy

ParazitPokud nemáte zdání, co mám na mysli, tak vězte, že jde o film Parazit režiséra Džun-ho Pona z roku 2019, který byl letos v Cannes oceněn Zlatou palmou. Vyhrál i Zlatý globus a nakonec i Oscara jako první neanglicky mluvený film v historii. Tolik fakta. Pořádnej korejskej film jsem už neviděla ani nepamatuju a tohle se teda opravdu povedlo. Hned zpočátku jsem se musela oprostit od tý jejich příšerný řeči, která teda na mě působila hrozně rušivě. Taky mně ze začátku připadali všichni stejný, ale to se časem poddalo. O co teda šlo ? Chudá vychcaná rodinka se pomalu, ale jistě vetře do bohatý rodiny, nejdřív kluk jako učitel, pak i ségra, posléze tatík jako řidič. Paní bohatá není žádnej lumen a vzniklá situace přináší spostu zábavných momentů. Sranda však končí, když se do rodiny dostává i poslední člen rodiny – matička. Původní hospodyně tuto změnu nenese příliš dobře, má k tomu své závažné důvody, které jsou divákovi záhy objasněny a začíná jít o život. Celou druhou půlku filmu jsem čekala, co se stane, že se prostě musí něco stát, nějaká bomba, ale že to bude až takovejhle hard core, to teda bylo i na mě moc. Závěr byl dost smutnej, bylo mně líto tý chudý rodiny, vlastně mně bylo líto i tý bohatý rodiny a rodiny hospodyně jakbysmet. Jediný, čeho sem nelitovala, bylo, že sem na ten film šla. Byl to silná zážitek a po jeho skončení sme si s Markétou musely dát malýho bechera v Lokálu, abysme se trochu vzpamatovaly.

Napsat komentář dále...

Dovolená 2v1

Autor , dne 10. 10. 2019, v kategorii Naše cesty

Loni jsem pořádně nikde nebyli, tak jsme si to letos vynahradili. Na přelomu července a srpna jsme vyrazili s Králíkama do rakouského Saalbachu, krásnýho horskýho střediska v oblasti Kitzbühlských Alp. Moc se nám tam líbilo, mraky možností, nádherná příroda, kde to prostě všechno funguje, protože Rakušáci nejsou žádní amatéři. Za ten týden jsme toho stihli spoustu – prohlídku města Zell am See včetně plavby a procházky kolem jezera, klaunskou dobrodružnou stezku na kopci Kohlmeis (1794 m n.m.), četné výjezdy lanovkou na Schattberg včetně několika přesunů mezi Ostgipfelem (2018 m n.m.) a Westgipfelem (2096 m n.m.) a relaxací v závěsných lehátkách, další stezku plnou úkolů tentokrát na Kodok Bergu v Hinterglemmu, návštěvu visutého mostu Golden Gate Brücke der Alpen v Lengau s parádní stezkou v korunách stromů, kterou jsme absolvovali v zelených čepičkách, aby se nás nebála zvěř. Jediné, co nám trochu kazilo radost, bylo proměnlivé počasí. Když bylo opravdu hnusně, vlezli jsme do Tauern Spa v Kaprunu a nevytáhli odtamtud nos. Večer jsme se zahřáli Michalovým rumem. V Kaprunu jsme ještě prolezli soutěsku Sigmund Thun Klamm, která je dlouhá přes 300 metrů a hluboká 32 metrů.

Druhou část dovolené jsme strávili v Itálii, konkrétně v letovisku Lido Adriano v oblasti Emilia – Romagna. Městečko nic moc, špinavý, uřvaný, bydlení taky žádnej voheň, ale koupání bylo super. Vedro na chcípnutí, jedinej den bylo pod mrakem, a ten jsme využili k návštěvě San Marina. Je to 3.nejmenší evropský stát, 61 km2, 30 tisíc lidí, údajně nejstarší stále existující republika na světě. Stejnojmenné hlavní město se nachází na kopci mezi třemi pahorky a je nádherný. Taky jsme navštívili Ravennu, a to dokonce 2x, vždy po západu slunce. Moc pěkný město, který je v Unescu kvůli vzácným mozaikám, který jsme bohužel neviděli, protože už měli všude zavřeno. Bydlí tady asi 150 tisíc lidí, v nadmořské výšce 4 m n.m. Mají tu spoustu nádherných památek, některý jsou hrozně starý, ani jsme všechno neviděli. Mně se moc líbil kostel San Francesco z 5.století, ke kterýmu je zboku přilepená hrobka Dante Alighieriho. Byl tu pohřben v roce 1321. Potom samozřejmě hlavní náměstí Piazza del Popolo s radnicí, cihlový chrám San Vitale, Dóm, bazilika San Nuovo, Baptisterium. Měli tu moc dobrou zmrzlinu. A pěkný dětský hřiště. A všichni tu jezdili na kole.

Z dovolené jsme jeli domů celý den. Bylo to strašně dlouhý a únavný. Ale stálo to za to.

Napsat komentář dále...

Elena Ferrante – Geniální přítelkyně

Autor , dne 8. 9. 2019, v kategorii Knihy

Geniální přítelkyněJako jedna z posledních jsem se k této populární tetralogii dostala i já. Už to četl kde kdo. A určitě nelituju, ani jsem nečekala, že mě to tak chytne. Pravdou je, že moc knih z Itálie člověk nečte a knih o celoživotním přátelství dvou žen už vůbec ne. Elena a Lina spolu chodí do školy, vyrůstají v chudé čtvrti na předměstí Neapole v 50.tých letech minulého století, kde jediné, co má nějakou váhu, jsou peníze a násilí. A samozřejmě muži, ženy poslouchají. Obě jsou chytré, Lina snad i přirozeně chytřejší. Ale jen Elena má dovoleno jít studovat, Lina se provdá a v šestnácti se z ní stane manželka. Jsou každá jiná, Elena klidná, spolehlivá, Lina jako oheň, vznětlivá, bojovná. Někdy se zdá, že se chce Elena vyrovnat Lině, pak to vypadá, že je to vlastně naopak a pak, že spolu vlastně nesoupeří, ale že se skvěle doplňují. I když Elena je ta, která vždycky přijde první a ta, pro kterou je jejich přátelství důležité, i když je na ni Lina mockrát zlá a ublíží jí. Možná proto jim přátelství vydrží až do stáří, protože existují ještě další dva díly, které jsem nečetla. Neméně zajímavé než hlavní hrdinky je i jejich okolí, celá čtvrť, se kterou jsou navždy spojeny, jejich rodiny a sousedi. V závěru druhého dílu Elena studuje v Pise. Lina odchází od manžela, pracuje v továrně a vypadá to, že se jejich cesty rozchází. Jediným spojovacím prvkem se mně teď jeví Nino, Elenina celoživotní tajná láska, kterou však jednoho léta u moře sbalila Lina a pořídila si s ním dítě. Elena ho potká během studií a dál zatím nevím. Spekuluje se o tom, kdo je vlastně Elena Ferrante, není známá její identita. Mně osobně je to celkem fuk, jediný, co potřebuju, je sehnat ty další dva díly. Podle knihy vznikl stejnojmenný seriál v produkci HBO.

Napsat komentář dále...

Nejnovější příspěvky