www.dobesovi.cz

I letos jsme hodně jezdili na kole, taťka je vášnivým cyklistou, Míra neprostestuje, mě to taky baví a Zdenka nemá žádný rozhodovací pravomoci. Naštěstí jí delší sezení v cyklosedačce nevadí a nezlobí. Samozřejmě to nepřeháníme a často zastavujeme, aby se malá trochu proběhla a nebyla z toho kodrcání naklepaná jako řízek. Ze všech letošních cyklovýletů jsem vybrala ty, z kterých máme nějaký fotky 🙂
Výlet do Brna jsme podnikli v půlce července, když byl Mirďa na skautském táboře. Bylo hodně teplo a my to vzali z Tvarožné polem do Telnice, kde jsme si dali zmrzku. Polračovali jsme přes D1 a Rajhradice k řece Svratce a kolem Olympie k jejímu soutoku se Svitavou a pak pořád dál a dál mezi mrakama cyklistů a inlajnistů do Komárova, kde jsem vyšplhala na rozhlednu a Zdenka se sklouzla na klouzajdě. Zpátky jsme to vzali přes Stránskou skálu a Podolí. Celkem 47 km.
Následující týden proběhl další výlet, tentokrát jsme již byli v plném počtu. Autem do Hustopečí, odtud brutálním kopcem na Žebrák (293 m n.m.) a vinicema do Strachotína na chutný oběd. Následovala pěkná projížďka po hrázi novomlýnské nádrže do Pavlova a do Zaječí, kde jsme se občerstvili v restauraci U kapličky a vylezli na nedalekou rozhlednu Dalibor. Cesta zpět na Hustopeče se mně zdála nekonečná, ale v místním Hradním pivovaru, otevřeném v roce 2015, jsem si spravila náladu. Toho dne to bylo 39 km.
A do třetice zmíním dva výlety, které jsme absolvovali během našeho pobytu u tety ve Vojnicích. První trip vedl přes Náměšť na Hané, lesem směr Krakovec, dále Laškov a krásným Terezským údolím zpátky. Dalšího dne jsme i tetou Veronikou vyrazili Litovelským Pomoravím do Litovle a zpátky přes obec Cholina. Zde jsme s Veronikou a Mírou navštívili zajímavé Hanácké muzeum, zatímco tata a Zdenka spali před muzeem na lavičce 🙂