www.dobesovi.cz

vydalo nakladatelství Host v Brně roku 2010, vydání druhé

Od Kateřiny Tučkové (*1980) jsem četla loni Žítkovské bohyně. Byla to výborná kniha, taková jiná, po všech stránkách, bylo poznat, že si s knihou dala dost záležet a sehnala si spoustu materiálů, tak jsem se na Gertu Schnirch opravdu těšila.

Gerta Schnirch se narodila v Brně do německo-české rodiny a tohle její prokletí se s ní táhlo po celý život. Za války nebyla dost Němka a po osvobození dost Češka. V průběhu války chodila do německé školy a její rodině se nevedlo špatně. Po smrti matky přišla do jiného stavu s otcem. Krátce po narození dcery přišlo mohutné bombardování, osvobození a následný odsun Němců z města. Průvod šel pěšky směrem na Pohořelice za strašných podmínek, kde jim bylo jasně dáváno najevo, že jsou původci války a že jsou méně než lidi. Smrt číhala na každém kroku. Gerta měla kliku, že si ji vybrala hodpodářka v Perné na výpomoc, kde prožila několik následujících let. V padesátých letech se poměry změnily a Gerta se vrátila do Brna, kde však mohla dělat pouze podřadné práce a živořila. Dcera Barbora vyrostla a osamostatnila se. V závěru knihy se Gerta dočkala revoluce, ale porozumění nebo snad nějaké satisfakce nikoli.