www.dobesovi.cz

Poslední říjnový prodloužený víkend roku 2016 jsme s Markétou a s autobusem plným učitelů strávily v Itálii. Vyrazili jsme brzy ráno od Grandu a ještě toho dne jsme si stihli prohlédnout město Ferrara a ubytovat se poblíž Perugie. V noci pršelo a nedaleko proběhlo i zemětřesení. Projížděli jsme krásnou krajinou Toskánska a Umbrie. Zastavili jsme až ve městě Orvieto, které leží na sopečném tufu, jezdí se tam lanovkou a mají tu špičatou malovanou katedrálu. Další zastávkou bylo Tivoli, kde jsme obdivovali Hadriánovu vilu – zbytky císařské rezidence z 2. století a Villu d´Este s nádhernou zahradou plnou soch, jezírek a fontán. Večer jsme ještě zaskočili do Castela Gandolfo, které slouží jako letní sílo papežů. Spali jsme v Monterondu kousek na Římem. A v sobotu to přišlo ! Řím – věčné město se vším, co k němu patří, mraky památek a mraky lidí. Začali jsme mariánským kostelem Santa Maria Maggiore, kde je vystaveno prkýnko z jesliček Ježíše Krista. Tomu opravdu můžeme, ale i nemusíme věřit, že ? Pokračovali jsme přes pahorek Kvirinál, kde sídlí prezident, k proslulé Fontáně di Trevi, kterou nebylo možný přes ty davy vyfotit, ale je nádherná, tolik vody a obří socha Neptuna a Tritonů. Na slavných Španělských schodech bylo taky husto, takže krásná fontána Kašna s bárkou od Berniniho nebyla ani pořádně vidět. Poblíž Piazza di Spagna jsme poobědvali. Následovalo Koloseum, dokončeno v roce 80, jeden se sedmi divů světa. Dále naše kroky vedly k Foru Romanu, srdci Římské říše, ze kterého zbyly jen impozantní ruiny, a na pahorek Kapitol, kde stojí dvě Kapitolská muzea, Vlčice s Romulem a Remem a jezdecká socha Marka Aurelia. Seběhli jsem schody a rázem se octli na Piazza Venezia, jemuž vévodí bílý památník Viktora Emanuela II.. Moc se mi líbilo náměstíčko s kostelem Santa Maria sopra Minerva, před nímž stojí Berniniho slon s obeliskem na zádech a u něhož místní kluci hráli fotbálek. Odtud bylo už jenom pár kroků s velké nádheře – Pantheonu. Byl postaven za císaře Hadriána a i po skoro 2000 letech je dobře zachovalý, protože byl později vysvěcen na křesťanský kostel. Ohromná kazetová kupole a nahoře otvor, který umožňuje výhled na nebe. Poslední zastávkou toho dne byl Piazza Navona, oválné náměstí, které bylo vystavěno na místě stadionu s Kašnou čtyř řek (Bernini – jak jinak). A pak padla tma. Neděle byla slunečná a jasná a nás čekal Vatikán. Celý Vatikán a prohlídka Baziliky sv. Petra byl silný zážitek i pro nás ateisty. Jen kdyby nebylo všude tolik lidí. Bazilika je nejslavnější poutní místo na světě a byla vystavěna nad hrobem sv. Petra. Uvnitř se nachází slavná Pieta od Buonarottiho, Berniniho baldachýn a bronzová socha apoštola Petra, na kterou si musí všichni povinně sáhnout. Kostel je 185 metrů dlouhý, pod kupolí je vysoký 119 metrů a vejde se do něj 60 tisíc lidí. Rok 2016 byl Svatý rok, takže jsme měli možnost projít Svatou bránou a dokonce jsme potkali i četná procesí. Nesmím zapomenout na Svatopetrské náměstí s půlkruhovými kolonádami se sochami světců. Na závěr celého výletu nás pan průvodce vzal do kostela Svatého Jiří v Lateránu, kteý byl trochu bokem od centra a moc se nám líbil. Do 19.století zde byli korunováni papežové. To už byl ale definitivní konec a čekala nás cesta domů. Celý poznávací zájezd byla jedna velká honička, strašně moc jsme toho viděly a zažily a nebyl ani pořádně čas sednout si někde v klidu na lahvinku či dvě prosecca. K jedinečnému zážitku rozhodně přispěl i skvělý pan průvodce Kryl z Olomouce 🙂 Díky !