www.dobesovi.cz

V půli října jsme s Markétou vyrazily s Čebusem do Krakova. Do toho nádherného města jsme dorazily se zastrávkami na Rohlence, v Olmiku a v Ostravě. Začalo se na Wawelu – vršku na břehu řeky Visly, kde se nachází Královský hrad a Katedrála sv. Stanislava a sv. Václava. Je to polské posvátné místo, kde byli v minulosti korunováni polští králové. Komplex je to rozsáhlý, prolezly jsme kdeco, ale stejně jsme všechno nestihly. To jsme ani neměly v plánu. Daly jsme si kafe a zákusek a musely uznat, že to místo má atmosféru. Dolů jsme sestoupily Dračí slují, kde podle legendy zabil Krak draka a dal městu jméno. Drogou (cestou) ze zámku jsme se pak s průvodkyní a se skupinou vydali kolem nádherného starobylého kostela sv. Ondřeje ulicí Grodzskou na Rynek glówny, kde člověk neví, kam dřív koukat. Jestli na nádhernej Mariánskej kostel ze 14.století se dvěma věžemi (jedna patří městu, druhá církvi) nebo na historickou tržnici. Na tomto údajně největším středověkém náměstí stojí za povšimnutí taky radniční věž, bronzová socha Adama Mickiewitze nebo kostelík sv. Vojtěcha. Nedaleko od náměstí jsme si ještě prohlídli historickou Jagellonskou univerzitu, Floriánovu městskou bránu a tzv. Barbakan, což je taky brána, ale kruhovitá, součást opevnění se zdma tlustýma 3 metry. Pak byl rozchod, kterej jsme využily k pocourání po městě, pojedení zapiekanky a posezení v kavárně. Už za tmy nás bus vysadil ve Wieliczce, kde jsme druhej den brzo hned po rozbřesku naklapali na prohlídku solnejch dolů. Doly byly v provozu od 13.století, teď už se tam netěží. Důl je 327 metrů hluboký, délka chodeb je kolem 300 km, veřejnosti jsou zpřístupněna asi 2% z nich. Byla to pecka, všude samá sůl, megavelká kaple, síně, solné jezero a sochy významných osobností ze soli. Navíc výborná a vtipná průvodkyně, hovořící plynně česko-polsky. Odpoledne jsme se ještě vrátili na skok zpátky do Krakova, do části Kazimierz, místní židovské čtvrti. Krakov super, Wieliczka super, počasí super, celkově super.