www.dobesovi.cz

režie : Kim Ki-duk, Jižní Korea/Japonsko, 2004

Po dost drsné Samaritánce a poetickém filmu Jaro, léto, podzim, zima … a jaro jde o třetí snímek, který jsem viděla od tohoto zajímavého korejského režiséra, s jehož jménem jsem se poprvé setkala na festivalu ve Varech.

Dílo je velice vydařené. Chlapec jezdí městem na motorce a přespává v bytech, jejichž majitelé jsou zrovna na cestách. Za to jim vypere a něco opraví. Tak se seznámí i s ženou, kterou její manžel týrá a která s ním uteče. Nějaký čas takhle žijí spolu, aniž by si něco řekli ( k takovýmuhle filmu by byla radost dělat titulky :-)), a když se začnou sbližovat, tak je chytí. Mladej putuje do vězení, baba zpátky k manželovi. Ve vězení se borec naučí zajímavé dovednosti, kterou potom využije po svém propuštění. Vrací se do domu za svou milou, ona ho vidí, ale stal se neviditelným pro jejícho manžela. Ten má pocit, že je někdo v domě, ale nevidí nikoho. Borec je nenápadnej, opatrně našlapuje, předjímá manželovy pohyby, nebo že by byl doopravdy chvílema neviditelnej ??? Tím si nejsem zcela jistá a možná to byl i záměr autora. Každopádně film končí happyendem, všichni žijí společně a jsou spokojení – manžel má manželku, ona má chlapce a chlapec má ji.