www.dobesovi.cz

Sci-Fi, Drama, Sovětský svaz, Západní Německo, 1979, 163 min. Režie: Andrej Tarkovskij

Stalker byl můj druhý film od Tarkovského. Od něho jsem asi třikrát „viděl“ Solaris, u kterého jsem vždycky usnul. Takže jsem tak trochu věděl do čeho jdu a zkusil to. Zaujaly mě dvě divácké recenze Stalkera, jedna pozitivní a druhá negativní.
První, pozitivní: Film vyžaduje divákovu naprostou pozornost a trpělivost. Souhlasím, ale pro mě to bylo negativum. Film, který vyžaduje od diváka naprostou pozornost a trpělivost je pro mě ztrátou času. V tomto případě dvouapůlhodinovou! Z těchto dloooouhých 160 minut bylo 100 minut statický záběr na déšť, ležícího člověka atd.
Druhá recenze, negativní: film mě tak sere, že u toho nemůžu usnout. Opět souhlasím. Ono když už se někdo uráčil v tom filmu něco říct, tak to byla rádoby těžká filosofie. Intoši ve fimlových klubech slintají blahem, je jasný, že hlášky jako: „Ivane zase tě zavřou“ a Ivan na to suše „Pro mě je všechno vězení“, tak ty sklidí ohromný úspěch. Jenže podobné hlášky uslyšíte u každého prochcaného vožraly v páté cenové. Takže pro mě žádné intelektuální orgie, ale filozofický maglajz a prachsprostá nůda. Furt jsem čučel na hodinky, kdy už to proboha skončí. Nikdy neprozrazuju děj, ale tentokrát přece něco prozradím: žádné rozuzlení na konci nečekejte, je to blivajz až do poslední minuty, sekundy…