Jak na Krhoně hořelo
Autor Zdeňka Dobešová, dne 29. 6. 2009, v kategorii Z domova
Dneska v noci jsme toho moc nenaspali. Ve 2.45 spustila siréna, v pokoji smrad, za chvilku už bylo slyšet přijíždět auta a hlasy. Vyběhli jsme ven, hořel barák v naší ulici, třetí dům nad námi. Bydlí tam takovej podivín, na dvoře starý kola, kočárky a záchodový mísy, v okně igelit, vo pouti vypouští žumpu a je majitelem šedýho vypelichanýho psa, co nám sere pod oknama. Bylo to jak ve filmu, hasiči lítali s hadicema, některý na střeše s maskama rozebírali střechu, světýlka na helmách, jeden si udělal něco s nohou, tak ho odnesli na lavičku, kde vysedává paní Putnová. Lidi se sbíhali, my jediný v pyžamech. Myslela sem, že k ohni člověk běží tak, jak je. Žádnej velkej oheň jako v Hoří, má panenko se nekonal, jen hroznej čmoud. Zpátky do betlí jsme ulehali kolem čtvrtý, venku už svítalo a zpívali ptáci. Hasili ještě asi do půl pátý. Vůbec jsem nemohla usnout, jak jsem z toho bylo rozrušená. A Mireček, to tele, všechno zaspal.
Ráno na netu psali, že majitel domu uhořel.
