www.dobesovi.cz

První prosincový den zavalil celou Českou republiku příval sněhu. Začalo chumelit kolem poledne a brzy bylo všude bílo. Kvečeru jsem z okna kanceláře pozorovala, jak se auta brodí sněhem a jak se na naší zastávce kumulují lidi, protože 702 nepřijíždí. Mirek volal, že si musel prohrabat cestu závějí, aby se dostal do školky. V rádiu hlásili v podstatě jen to, kde je jaká cesta uzavřená a kde se kdo vyboural. Domů jsem se odhodlala až v půl sedmé, kdy přestalo sněžit a na silnici se vydaly první odhrnovače a sypací vozy. Autobus jel krokem a objížděli jsme kamiony, co zůstali viset cestou. Po hodině jsme ale ve zdraví dojeli do Tvarožný a mě čekala cesta k domovu neodhrnutým sněhem a ve fujavici. Domů jsem dorazila zmrzlá a zavátá, ale šťastná. Ještě zbývá podotknout, že když jsme u Rohlenky přejížděli dálnici, bylo vidět, jak je zacpaná a auta v obou směrech stojí na místě. Žaluda měl pravdu : Auta stojí, vlaky jedou :-)))