www.dobesovi.cz

Il giovane papa (The Young Pope) – seriál z roku 2016, It., Fr., Šp., USA

Když jsem se dočetla, že Paolo Sorentino udělal seriál a že v tom hraje Jude Law, hned jsem věděla, že to nebude jen tak nějakej seroš. A vskutku není.

Lenny Belardo se nečekaně stává novou hlavou církve a je z toho překvapen stejně jako všichni ve Vatikánu. Od začátku je jasné, že je jiný, osobitý, chová se nestandardně, chvíli jako blázen, chvíli jako svatej. Neukazuje se na veřejnosti a jede si po vlastní vlně. Přitom plný citu a soucitu, se značnou potřebou pomáhat. Prochází však silnou krizí víry a pochybuje o existenci Boha, z čehož jeho sekretář i mentor a vlastně všichni v okolí šílí. Ozývají se hlasy, volající po jeho odstranění, ale vlastně není proč, je to člověk na svém místě. Také ho trvale trápí myšlenka na to, že ho rodiče opustili a byl vychován řádovou sestrou Mary (Diane Keaton), kterou si s sebou vzal do Vatikánu. V závěru se mi pak jeho postava už nezdála tak dvojaká, jakoby se zklidnil, dokonce se vyjeví, že v průběhu svého života zařídil dva zázraky. Seriál je výborně natočený, kamera, hudba, všechno funguje a ty barvy, prostě nádhera. Nezapomenutelnou je scéna, kdy se Jude Law modlí nahý s cigaretou v ruce. A nesmím zapomenout na úvodní znělku, to je prostě majstrštyk. Nejsu žádná velká katolička a mohlo by se zdát, že je mi toto téma na hony vzdálené, ale možná právě proto mě to tak bavilo. Na letošek je ohlášená druhá řada, tak jenom tajně doufám, že nebudu zklamaná.

Aus dem Nichts, Něm./Fr. 2017, Golden Globes – nejlepší zahraniční film, režie : Fatih Akin

Od tohoto režiséra, narozeného v roce 1973, syna tureckých přistěhovalců, který žije v Hamburku, jsem viděla filmy Proti zdi a V červenci. Oba byly super a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Na dlouho mi uvízl v mysli.

Katjin manžel je kurdského původu a to je důvodem toho, že před jeho obchodem vybuchne bomba a zabije jeho i jejich malého synka. Katja se z toho zhroutí a chce se zabít. Když už leží ve vaně, jakože se podřeže, zavolá právník s tím, že policie našla pachatele. Jsou to dva mladí nacionalisti, holka s klukem, voba v pohodě, udělali dobrou věc. Při soudu, kde bylo detailně líčeno, jaká zranění malej synek utrpěl a jak to bylo neslučitelný se životem, Katja trpí a ovládá se, co jen může. Já trpěla s ní, ale mlaďoši se usmívali a byli v klidu, jisti si, že jim nebude nic prokázáno. A nebylo. Ta hrozná bezmoc. A nenávist. A touha po pomstě. Její situace je zoufalá a bezvýchodná. Nepomáhají drogy ani pomoc rodičů a přátel. Život pro ni ztratil smysl, tak bere spravedlnost do vlastních rukou. Mlaďoši se zatím uklidí k moři a čekají, až se situace uklidní. Katja si je ale najde, vyrobí si bombu a BUM. Jiné řešení pro ni vlastně nikdy ani neexistovalo.

Diane Kruger získala za hlavní roli v tomto filmu Zlatou palmu v Cannes za nejlepší herečku.

Druhý román tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka z roku 1996.

Česky vydalo nakladateltví Argo v Praze roku 2014.

Tři sourozenci – Faruk, Metin a Nilgün přijíždějí jako každý rok z Istanbulu na prázdniny za svou babičkou do jejího domu. Devadesátiletá Fatma si žije ve svým tichým domě, ve svým světě, v jiné době. Slouží jí Recep – trpasličí levoboček jejího zesnulého manžela, který zná jejich rodinné tajemství. Nebo nezná ? Tím hlavně se babka užírá, když sedí celý dny ve svém pokoji a za okny se mění svět. Jenom v jejím domě se nemění nic. Mlaďoši si žijí každý po svém, Faruk je historik a dost pije, Metin zabíjí čas s místní zlatou mládeží a do Nilgün se zamiluje Hasan, kluk ze sousedství, syn Recepova bratra Ísmaila, který špatně chodí. Jo a s tím rodinným tajemstvím je to tak, že babka Recepa a Ísmaila zmlátila holí, když byli malí, a z nich jsou od tý doby trpaslík a krypl. Hasan pronásleduje Nilgün a celkem to přestává mít pod kontrolou. Dny plynou poklidně až do chvíle, kdy rozzlobená Nilgün (sama přesvědčením komunistka) Hasanovi na ulici vynadá do fašistickýho magora (což on ani moc není, ale je součástí a pod vlivem nacionalistické skupiny) a ten ji v afektu zmlátí. Pár dní se skrývá a nakonec odjíždí pryč za svými sny a už se nedozví, že Nilgün po několika dnech na následky zranění umírá. Zbytečná oběť kvůli odlišným politickým názorům. Ne první a zdaleka ne poslední.

Knihu napsal Márquez (1927-2014), nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1982, v roce 1986.

Celkem 51 let, 9 měsíců a 4 dny čekal Florentino Ariza na ten okamžik, až bude moci své milované Fermině Dazové vyjevit, že ji stále miluje a že jeho city k ní nijak neochladly. Fermina ho v mládí zavrhla, vzala si uznávaného lékaře a prožila s ním dlouhý život. Florentino žil ve stejném městě, občas se viděli, ale nikdy si k ní nic nedovolil. Stal se ředitelem plavební společnosti, žil s matkou, měl různé příležitostné milenky a čekal. Teď je doktor po smrti a Florentino a Fermina dostávají druhou šanci. Není pořádně jasné, jestli jde o lásku oboustrannou, u Ferminy člověk nikdy neví, ale nakonec si k ní Florentino cestu najde. Jsou už staří, ale těší se z každého dne a vydávají se na cestu lodí a zřejmě hodlají plout, dokud budou živi. A jelikož nechtějí být v plavbě rušeni, vyvěsí žlutou vlajku jako znamení toho, že je na palubě cholera. Márquez píše nádherně, je skvělý vypravěč, člověka úplně vtáhne do děje a do prostředí, bylo cítit to vedro kolem i tíha šatů, co si Fermina oblékala 🙂 Vlastně v knize zas až tak o nic moc nejde, o jednu nenaplněnou a potom vlastně i naplněnou lásku, ale Márquez to prostě umí podat, že to není žádná banální záležitost. Mohlo by se zdát, že odstavce jsou moc dlouhé a souvětí příliš kostrbatá, ale odměna je sladká a stojí to za to se tím vším prokousat. Četla jsem to jedním dechem.

vydalo nakladatelství Druhé město v Brně roku 2012

S několikaletým zpožděním jsem se konečně dostala k téhle libůstce a nevycházela jsem z údivu. Kto éto Evžen Boček a kde byl celý ty roky zalezlej ? Zřejmě někde na Kyjovsku a Hodonínsku, jak nás informuje obal knihy. Každopádně Poslední Aristokratka se mu strašně povedla, tenhle typ humoru mně prostě sedí, místama jsem se smála i nahlas, což už se mně nestalo řadu let. Míra se mně pořád ptal, co se děje a co čtu 🙂
Hrabě František Kostka přijíždí na hrad Kostka z Ameriky spolu se svou manželkou a dcerou Marií. Tento jim byl po revoluci vrácen spolu s personálem – s kastelánem Josefem, který upřímně nenávidí návštěvníky hradu, s kuchařkou a latentní alkoholičkou paní Tichou a se zahradníkem hypochondrem panem Spockem. Dcera Marie je vypravěčkou knihy, oficiálně je vlastně Marie z Kostky III. a vše nasvědčuje tomu, že narozdíl od obou jejích předchůdkyň se dožije plnoletosti. Rodina není v dobré finanční situaci a snaží se vymyslet, jak se udržet nad vodou. Vyhledají profesionální pomoc a vymýšlejí na hradu různé zábavné akce a tématické prohlídky, aby přilákali lidi. Hodně z toho leží na bedrech Marie, neboť otec se skrývá v katakombách, aby nemusel nikomu nic platit a matka žije ve své komnatě a neumí česky. Čtení je to zábavný, ale časem už je to jaksi zábavný pořád stejně. Knížka má ještě nějaká další pokračování, ale myslím, že to asi bude ve stejným duchu. Jestli se k nim nějak dostanu, ráda si je přečtu. A když ne, tak ne. Celkově musím říct, že super 🙂

Perfetti sconosciuti – italský film z roku 2016, r. Paolo Genovese

Ze začátku to vypadalo jakože celkem nuda. Šest přátel, kteří se evidentně znají už spoustu let, se sejdou na společné večeři. Docela pohoda až do té doby, než někoho napadne sdílet s ostatníma příchozí hovory a zprávy. A začnou se dít věci. Najednou se ukazuje, že každý má nějaké to tajemství, o kterém neví ani jeho nejbližší člověk. Postižený se snaží vše vysvětlit a jen se pak zamotává do svých výmyslů a lží a je to jenom horší a horší. Vrcholem se stává bod, kdy na jednoho z nich praskne, že je gay. Nikdo si už není ničím jistý, ukazuje se, že každý podvádí a není úplně upřímný. Samozřejmě to dopadá špatně, dobří přátelé zjišťují, že se vlastně neznají a večeře a možná i celé dlouholeté přátelství je u konce. Nakonec je k nám režisér milosrdný a my se koukáme i na druhý možný konec příběhu bez mobilů na stole a bez hry na pravdu. Nevím, která varianta je lepší, ale tohle teda bylo psycho. Takovýhle večeře bych se teda vopravdu nechtěla účastnit ani v nejhorším snu. Další super italský film.

Toto napínavé krimi napsal americký spisovatel Eric Rickstad a knižně vyšel v roce 2014, česky v překladu Vratislava Kadlece v roce 2016.

Frank Rath je bývalý policista a v poslední době fungoval spíš jako otec pro svoji osiřelou neteř. Rachel však již vyrostla, odjela na studia a Frank moc neví, co se sebou. Žije klidným životem v malým městečku, ale když se najde opuštěné auto a po jeho mladé majitelce není nikde ani památky, pustí se do vyšetřování spolu se svými bývalými kolegy Groutem a Testovou. Kniha pomalu plyne a kriminalistům postupně docvakává provázanost případu s několika dalšími zmizeními dívek z minula. Vyšetřování je po vyloučení několika falešných stop dovede až k bohatému a vlivnému lékaři, ke kterému všechny mladé pohřešované dívky přišly po zjištění, že otěhotněly.
Námět to asi není úplně originální, ale rozhodně originální je závěr knihy, kdy se Frankovi ozve čerstvě propuštěný vrah jeho sestry a švagra (rodiče Rachel) a sdělí mu sladké tajemství. To bylo pro Franka i pro mě naprosto šokující a snad se mi podaří sehnat pokračování, jinak neusnu 🙂

Jde o televizní seriál, v originále Borgen, který byl vysílán dánskou veřejnoprávní televizí v letech 2010 – 2013.

Původně jsem si myslela, že seroš o politice bude nuda, ale musím uznat, že mě to chytlo a je mně až líto, že není víc řad. V první sérii zastihujeme hlavní hrdinku, šéfku Centristické strany Birgitte Nyborgovou v době, kdy nečekaně zvítězí ve volbách a stojí před nelehkým úkolem sestavit vládu. Ve druhé řadě se již zabydlela v sídle parlamentu Christiansborgu a my vidíme, jak se jí daří a nedaří na postu dánské premiérky. Politika je špína, je to nekonečný boj s morálkou o to, co je správné a co je dosažitelné, pořád nějaké ústupky a výměnné obchody. Birgitte je workoholička, práci miluje, ale snaží se nezanedbávat rodinu. Manželství se jí sice rozpadne a děti jejím postavením značně trpí, ale ona to nevzdává a snaží se obojí skloubit dohromady. V řadě třetí už není Birgitte politička, ale je stále přitahována politikou a nakonec se rozhodne založit novou stranu a jít do voleb. Stojí ji to mnoho sil a času, ale v náročné předvolební kampani, která je navíc poznamenána jejím závažným onemocněním, nakonec přeci jen uspěje. Kromě Birgitte a jejích kolegů či politických rivalů z parlamentu máme možnost sledovat i život jejího poradce a pravé ruky Kaspera Juula, televizní moderátoky Katrine Fønsmarkové a dalších pracovníků z televize, jejichž pracovní život je s politikou úzce spjat a vidíme, že není lehké, někdy ani možné, oddělit pracovní život od osobního.

Vláda je seriál velmi populární, který byl prodán do sedmdesáti zemí světa. V době vysílání jej v Dánsku sledovala třetina obyvatel, o každé epizodě se zde živě diskutovalo. Seriál rovněž několikrát inicioval veřejnou diskuzi, dokonce i na parlamenztní úrovni. Údajně jej sledovala i Hillary Clinton a David Cameron. A já 🙂

Gone Girl, drama USA, 2014, r. David Fincher

Zpočátku se zdá, že Nick (Ben Affleck) a Amy (Rosamund Pike) mají dokonalé manželství, jsou krásní, úspěšní a milují se. Jednoho dne však Amy zmizí a my jenom valíme oči, že to jejich manželství nebylo až tak dokonalé a že Amy nezmizela nedobrovolně. Je z toho velkej humbuk a všichni ji hledají. Všechny stopy vedou k Nickovi a vyšetřovatelka na něj nepříjemně dotírá. Nejdřív sledujeme Nickovu verzi jejich života, potom verzi Amy. Režisér Fincher nám to servíruje postupně a po troškách a člověk už ani neví, komu se tady může věřit. Z Amy se nakonec vyklube pěkná psychopatka, která se ve finále neštítí podříznout jako slepici Barnyho Stinsona z HIMYM. Na konci filmu se sice Amy slavnostně vrátí domů, ale žádný happy end se skutečně nekoná. Natočeno dost věrohodně, úplně jsem měla pocit, že se tohle může klidně stát komukoli. Nervák od začátku do konce. Docela by mně zajímalo, jak to s nima bylo dál…

Mad men (Šílenci z Manhattanu), americký seriál, 2007-2015 na kabelovce AMC.

Donald Draper je borec. Úspěšnej a pohlednej týpek, který pracuje jako kreativní ředitel a později i partner v reklamce Sterling Cooper, později Sterling Cooper Draper Pryce. Píší se 60.léta minulého století a my nesledujeme jen jeho pracovní a osobní život, ale taky atmosféru té doby v Americe. Dost zajímavý je oboje. Don si v podstatě dělá, co chce a trošku zneužívá svého postavení, dost pije a má milenky, ačkoli má doma atraktivní manželku a dvě, později tři děti. Kromě toho má i tajemství z minulosti, které mu během těch sedmi sérií mnohokrát zkomplikuje život. Pořídí si novu manželku, ale ani toho spojení nakonec nevydrží a v závěru seriálu Don odejde úplně ze světa reklamy, aby se mohl ve finále vrátit se svým majstštykem – reklamou na Coca Colu 🙂 Seriál si odnesl celkem 15 cen Emmy a čtyři Zlaté glóby a ani trochu se tomu nedivím 🙂