www.dobesovi.cz

vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2012, vydání první

Tuhle knížku napsal dánský spisovatel Peter Høeg (*1957) v roce 2010 a moc jsem se u ní bavila. Høeg vydal celkem 7 knih, které byly přeloženy do celkem třiatřiceti jazyků.

Petr, Tilte a Hans jsou sourozenci, žijící na na malebném dánském ostrově Finø. Otec je pastor a matka vynálezkyně. Jednoho dne však rodiče zmizí a dětem hrozí, že se dostanou do ústavu. A protože jsou to děti neobyčejné a odvážné, vydávají se spolu se psem Baskerem hledat rodiče na vlastní pěst. Výprava je to značně nebezpečná a dobrodružná a vyžaduje, aby zapojili všechen svůj rozum a důvtip. Během pátrání po rodičích potkávají spoustu zajímavých lidí s ještě zajímavějšími jmény, někteří jsou dobří a pomáhají, někteří zlí a škodí, jak už to v životě bývá. Záhada zmizení rodičů je nakonec rozluštěna během mezinárodní náboženské konference v Kodani, kde se oba rodiče objeví a vše se vysvětlí. Všichni tři sourozenci nachází během své cesty Lásku a nahlédnou do Dveří poznání a my pochopíme, co znamená chovat slony. Autor tam prostě potřeboval dostat trochu doho duchovna, tajemna a neuchopitelna.

The Revenant, USA 2015, r. A. G. Iňárritu, 83%

Tak tohle byla síla. Leonardo diCaprio tu hraje lovce jménem Glass a na výpravě za sběrem kožešin ho napadne a příšerně zraní medvědice. A už to jede. Hnusák jménem Fitzgerald mu zabije syna, vlastně to jediné, co v životě má. Leonardo se pomalu vzpamatovává a hojí, ale jeho útrapy nekončí. Je pohřben zaživa, spadne ze skály, přežívá v útrobách mrtvého koně a co chvíli na něj zaútočí indiáni. On se však ze všeho nějak zmátoří, protože ho žene silná motivace, a to pomsta. Do toho nádherná příroda, i když ten všudypřítomnej mráz a sníh a led a hlad je prostě nesnesitelnej. Leonardo toho v tomhle filmu moc nenamluvil, ale tolik toho zkusil, že jestli ani za tohle nedostane toho blbýho Oscara, tak už teda vopravdu nevím.

vydalo nakladatelství Host v Brně roku 2012, první vydání

Magnesia Litera 2013 – Kniha roku

Hana žila delší dobu v zahraničí a nyní nastal čas, aby se vrátila domů – postarat se o nemocného otce a udělat pořádek sama v sobě a ve vztazích s lidmi, které tu před 15ti lety zanechala.  S sebou má na papírku napsaný jména a my až v průběhu vyprávění zjišťujeme, o koho jde a proč je na seznamu. Vracíme se tak zpátky v čase do její rodné jihočeské vesnice, která byla později zatopena kvůli vznikající přehradě a kde žila v ne úplně funkční rodině. Otec protivnej, matka slabá a brácha světák, který skončí ve vězení za smrt chodce při autonehodě – a až na konci se dozvíme, že to vlastně bylo všechno jinak. Hanka má dvě kamarádky, ale přátelství s jednou z nich skončí, když jí přebere kluka a začne s ním žít. Stane se z ní ekologická aktivistka a do poslední chvíle bojuje proti nevyhnutelnému zatopení vesnice. Je to však boj marný a když se těžce zklame ve svém partnerovi, zabalí kufry a odjede do ciziny. Po letech zjišťuje, že bratr byl nevinný a dojde i na usmíření s kamarádkou.

Kraftidioten, Nor., Šv, Dán. 2014, 74%, režie : Hans Petter Moland

Severský filmy mám moc ráda a nezklamal mě ani tenhle. Dobrá zápletka a skvělý černý humor.

Nils (Stellan Skarsgard) jezdí se sněžným pluhem a každý den odhrnuje haldy sněhu z norských silnic. Poté, co je jeho jediný syn zabit narkomafií, se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a pomstít ho. Postupně zabíjí jednoho mafiosa za druhým a dostává se až k jejich šéfovi. Ten si to naturlich nenechá líbit a jde tvrdě po něm. Do toho všeho se ještě připlete srbská mafie a rozpoutá se peklo, kdy prakticky každej, kdo se následně ve filmu objeví, skončí násilnou smrtí. Ve finále zůstane naživu jenom Nils a šéf srbské mafie Papa (Bruno Ganz) a dokonce to vypadá, že se z nich stanou přátelé. A toho sněhu všude … To už se dá vidět opravdu snad jen v norským filmu 🙂

z anglického originálu The Enchantress of Florence vydaného v Londýně roku 2008 přeložil Pavel Dominik, vydalo nakladatelství Paseka v Praze roku 2010

Rushdie je můj oblíbený autor. Četla jsem Zem pod jejíma nohama, Maurův poslední vzdech, ale nejlepší byly Děti půlnoci, za které dostal v roce 1981 Bookerovu cenu. Salman nepíše jen tak nějaký knihy, jsou to romány, tlustý bichle se silným příběhem, rozvinutým dějem, mnoha postavama a výbornou pointou. Čarodějka je zatím jeho poslední román, ale letos má prý přijít s něčím novým, tak se těším.

Na dvůr indického císaře Akbara přichází tajemný cizinec, který umí úžasné kousky hraničící s čarodějnictvím a který si získá císařovu poroznost vyprávěním poutavého příběhu o krásně Karaköz, čarodějce z Florencie. A zase je to napínavý až do konce, člověku je pak úplně líto, že už je konec, i když předtím přelouskal 400 stránek. Plus patnáctistránková bibliografie a vysvětlivky 🙂

Válečný, Životopisný, Thriller, Drama, Velká Británie, USA, 2014, 114 min, režie: Morten Tyldum

……………………….
……………………….
……………………….
……………………….
… připravujeme…
……………………….
……………………….
……………………….
……………………….
……………………….

Akční, Sci-Fi, Thriller, USA, Austrálie, 2014, 113min, Režie: Doug Liman

Snažím se vyhýbat všem blockbusterům, protože jsem se již párkrát nachytal. Jediná výjimka je žánr sci-fi, tak jsem do toho šel. Nebylo to až zas tak špatný.. Popkornový průměr, nevím jestli napsat horší nebo lepší průměr 🙂 Žádný umělecký zážitek, trocha napětí, hodně střihu, sem-tam obrazová orgie, Cruise zase nechutně bezchybný (fuj)… Po shlédnutí mi něco ze vzdáleného koutku duše našeptávalo „Toto už jsi přece viděl! Vzpomeň si!“ Došlo mi to až po delší době… Na Hromnice o den více. Normálně to vobšlehli, šoupli tam mimozemšťany, do závěrečné scény opět povinně šoupli černocha, trochu ubulené limonády a hotovo… A vůbec – konec recenze. Těšil jsem se a zklamali průměrným filmem!

TV seriál, ČR, 2014, režie: M. Šteindler

Seriál Kancl (The Office) běžel ve Velké Británii v roce 2001 a stal se kultovním. Odehrává se v kanceláři firmy, která obchoduje s papírem a hrál v něm dnes velmi populární Martin Freeman. Cvičně jsem se mrkla na jeden díl a pak taky na americkou verzi z roku 2005 se Stevem Carellem v hlavní roli, abych byla trochu v obraze. Česká verze se točila v Brně, je téměř úplně totožná s originálem, všechny postavy jsou stejný a dialogy taky, jedinej kdo přibyl, je borec, kterej celej den řeší, kam půjde v poledne na menu 🙂 Musím popravdě říct, že je ten seriál celkem trapnej, ale to byl záměr, takže se tro vlastně povedlo. Navíc Václav Kopta v roli šéfa dodal své roli ještě další rozměr. Kromě toho, že je egoistickej, arogantní a celkově nesnesitelnej,  je taky superslizkej. Bavily mně i další postavy, protože je ztvárňovali herci z brněnských divadel a většinu z nich jsem několikrát viděla na vlastní bulvy. Ať si říká, kdo chce, co chce, u mě dobrý.

Intouchables, Francie, 2011

Tenhle film dostal na ČSFD 91% a úplně zaslouženě, moc se to povedlo. Boháč Philippe je ochrnutý a nečekaně si za opatrovníka vybere černocha Drisse, čerstvě propuštěného z vězení, protože on jako jediný se k němu choval normálně a nelitoval ho. Nakonec se to ukáže jako výborná volba, Driss přinesl do Philippova života zábavu a vtípky, Philippe do Drissova zase luxus, serióznost a hudbu. Ačkoli jsou jejich povahy a životy hrozně odlišný, funguje to a oni si vlastně pomáhají navzájem. Ačkoliv jde o vážné téma, není to žádný srdceryvný dojímavý drama, ale lehkej zábavnej film, na kterej se určitě ještě někdy podívám. Navíc skvělá hudba. Nejlepší francouzskej film ever.

True Detective, TV seriál USA, 2014, 92%

V Americe byl tento seriál údajně dlouho očekávaný a myslím, že se vyplatilo počkat. Seriál se moc povedl. Jde o vyšetřování série rituálních vražd, které se táhne dlouhých 17 let. Vraždy to byly ošklivý, ale člověk už viděl tolik kriminálek Miami a četl tolik knížek od Nesba, že ho jen tak něco nerozháže. Mnohem zajímavější byla ústřední dvojice vyšetřovatelů – Woody Harrelson v roli podle mě typickýho pokryteckýho amíka Martyho a Matthew McConaughey jako ujetej divnotýpek Rust. Těm dvěma to spolu parádně sedělo, stejně tak sedělo i pomalejší tempo, úžasná hudba a zasazení děje na ospalý, horký jih. Všechny díly jsme sjeli jedním vrzem, protože to prostě jinak nešlo. 1*