www.dobesovi.cz

Ráno bylo pod nulou, docela přituhlo. Nechtěl jsem, aby mamka venku mrzla a tak čekala v autě a šel jsem vyprovodit Mirďu. Ve školce mu šlo převlíkání rychle, dokonce si už při svlečení mikiny umí sám vrátit převrácené rukávy. Po převlečení na řadu přichází standardní loučení u dveří do třídy, pak dvě pusy a hurá oknu zamávat rodičům. Jenže pozor! Dnes na Mirďu hned za dveřma čekali jeho dva kamarádi – Maxík a Pavlík… Dal mi sotva druhou pusu a ahój Mirku, ahój… Ahój, nazdár klucí. A mávli na sebe jak staří mazáci. Mirďa se rozběhl ke dveřím, udělal sotva tři kroky, pak se otočil a udělal tři kroky zpátky za klukama. „Já příjdu.“ Pak zase tři kroky k oknu a pak zase rachle zpět ke klukům. „Já zamávám a hned příjdu!“ A pak teprve utíkal k oknu, aby zamával svým rodičům! Za tři týdny mu bude teprve 5 a už teď váhá mezi rodiči a kamarády!