www.dobesovi.cz

V tomto roce náš prvorozený syn úspěšně zakončil primu ve Šlapkách a postoupil do sekundy tamtéž. Studuje se střídavými úspěchy, ale studuje, a to je hlavní. Sedí s Juřičkou z Líšně. Někdy toho má moc, někdy nic moc. Na školním výletě byli v Ostružné, v říjnu jeli do Rakouska (pozůstatek římské kolonie Carnuntum) a v prosinci opět do Rakouska (adventní Vídeň). Dál chodí na badec do Podolí a do skauta taky. Obojí ho zatím ještě baví. Tréninky má 2x týdně, na turnaje už nejezdí. Se skautem se účastní víkendových výprav, někdy píše zápis ze schůzky, někdy uklízí klubovnu. V březnu byli na závodech v Kovalovicích, kde dokonce vyhráli. A taky tu máme mši ke sv. Jiří, skautský tábor v Polné, kde se letos slavnostního závěrečného ohně účastnili poprvé i rodiče, a tradiční vánoční rozdávání Betlémského světla pod stromem. Občas se kluk projede na kole, občas na kolobce, oboje s Maxem. I nadále jezdíme s astmatem na alergologii a s už celkem srovnanejma zubama na rovnátka. Ve volném čase (skoro pořád) má v ruce mobil nebo sedí na complu a sjíždí závadná i méně závadná videa. Zatím ještě občas cítí potřebu něco z toho s námi sdílet. Když ho obejmu nebo chytnu za ruku, tak neucukne. Pomalu ale jistě na něj přichází puberta. Ty kecy někdy. Pánbů s náma.

Letošní rok byl pro Míru opravdu důležitý. Úspěšně dokončil základku v Tvarohu, i když závěr této anabáze byl trochu poznamenán incidentem s pomalováním pánů prezidentů. Je to rebel 🙂 Od jaráků se každý víkend pečlivě připravoval na příjmačky na osmiletej gympl a my se mu snažili pomáhat. Dostal se do Šlapanic a myslím, že zaslouženě. Byl 21. Hlavu má dobrou, tak ať ju používá 🙂 Ve třídě jich je 31, děcka jsou ze Šlapek a z okolních dědin, ale i z Brna. Mírovi se ve škole líbí a je spokojenej, to je hlavní. Něco mu jde líp, něco hůř, musí si na to přijít sám, jak se učit a jak psát písemky. Už to není taková sranda jako dřív. Dál chodí 2x týdně na badec, absolvoval i několik turnajů. V pátek mívá skauta. Na hodech tancoval s Terkou, tím pádem už má všechny spolužačky v tomto smyslu vyřízený. V létě byl se skautem na táboře v Polné a hned poté valil na Záseku – poznávací gympláckej tábor. Téma bylo Cirkus a Míra se vrátil moc spokojenej, poznal tam nový kámoše a učitele. Na jaře chodil na rehabilitace, protože se MUDr. Růžičkovi nelíbily jeho křivý záda. Taky začal nosit rovnátka a docházíme na pravidelné kontroly ke sv. Anně. Jinak má pořád v ruce mobil nebo paří na complu. Strašně málo čte, což mně je moc líto, ale nic s tím neudělám. Mirek se ho snaží se střídavými úspěchy zaměstnávat a zapojovat do prací na baráku. Má moc rád Zdendu a moc rád ju zlobí.

Nevím, jak ostatním, ale mně teda přijde úplně neuvěřitelný, že má náš Mirďa už 11 let. A jak je teď i pěkně ostříhanej, tak už vypadá jako kluk, téměř teenager, nikoli jako děcko. A koníčky má rovněž teenagerovské – PC a mobil. Na komplu hraje hlavně GTA nebo Mafii. Mobil dostal až na Vánoce, pravděpodobně jako poslední ze třídy a od té doby ho samozřejmě nedal z ruky. Většinou na něm sjíždí nějaká ta závadná videa, lajkuje, hejtuje, sleduje a odebírá. Prozatím neyoutuberuje. Na jaře a v létě byla jeho velkým koníčkem Rubikova kostka. Nedělal prakticky nic jinýho, jen skládal. Taťka mu koupil několik variant kostky, skládali s ním i někteří spolužáci, jednou se sešli u nás v kuchyni, a to byl rambajz, má k tomu i takový speciální stopky. V zimě bylo krásně zamrzlo, tak propadl bruslení, na rybníku nebo na zimáku, dokonce jsme mu i koupili hokejku. V červnu se opět účastnil tradičních tvaroženských hodů, jeho tanečnicí byla tentokrát Anetka Pejřilová. Na výzo měl samý. Přes prázdniny absolvoval vědecký příměšťák v Pozořicích a skautský tábor ve Smraďavce u Buchlovic. V září nastoupil do páté třídy. Už nechodí do družiny, z kroužků ve škole má vědu a deskovky. S pěveckým kroužkem i nadále připravují pásmo pro občánky a jubilanty. Ve skautu patří k Tygrům a schůzky v klubovně mívají ve čtvrtek. Taky pokračuje v trénincích badmintonu, někdy si zahraje i s námi, rodiči. V létě absolvoval badmintonový kemp v Chovatsku. Je to pořád fajn kluk, se kterým se dá domluvit, ale někdy už začíná mít takový pubescentní projevy typu OMG a WTF 🙂

Naší skautíci vyráželi z Tvarožné po půl čtvrté a na místo dorazili kolem 16:15. Vedoucím pelotonu byla dodávka, naložená báglama a malým přívěsem plným dřeva. Za dodávkou jel vůz s Pavlem Jágrem a šesti dětmi. Na konci pelotonu Sharan zapůjčený od Štouračů s pěti dětmi. Jeli jsme přes Slavkov, Koryčany a pak směr Vřesovice. Cílem byla chata těsně před Vřesovicemi. Cesta utekla celkem rychle, zvládli jsme to za necelou hodinku, trápilo nás pouze nesnesitelné vedro. Po příjezdu se děcka vrhly hned směrem k potoku. Prostředí mají moc pěkné a myslím, že se tam dětem bude moc líbit 🙂

Fotky:

Odkaz na mapy.cz

Mirďa nikdy nebyl žádnej velkej kreslič, ale teď se mu daří. Jeho tvorba je velmi rozmanitá a zahrnuje kde co, všechno, co ho zrovna zaujalo. Poslední dobou frčely výškové budovy, mosty, kostely a místní základní škola. Nadále Míra maluje mapy okolí, nyní se však zaměřuje na vrstevnice a nadmořské výšky. Sledujeme spolu biatlon a loni nás bavil seriál Vinaři. Vše je pečlivě zdokumentováno 🙂

Co dělat během dlouhých zimních dní ? V létě je to jasný – zahrada, kolo, výlety, ale v únoru ? Tak třeba zrcadlové bludiště v OC Letmo v Brně. Kluci tam strávili jedno lednové odpoledne a zažili tam spostu zábavy. Ještě zajímavější pak byla návštěva planetária na Kraví hoře. Jedná se o aktuální koníček našeho Mirečka – Sluneční soustava a planety. Mirci byli na pořadu Úžasné planety a moc si to pochvalovali.

To je prostě neuvěřitelný, že je tomu našemu klukovi už 8 let. Kdy tak vyrostl ? Kde jsem byla já ? A teď, co máme doma miminko, je to jaksi víc vidět…
Jako by to bylo včera, když mně 6. prosince 2006 ve dvě po půlnoci praskla voda a my se nočním liduprázdným Brnem řítili na Obilňák, netuše, co nás čeká. Dostala jsem modrej pokojíček a v 8.30 byl Míra po ne úplně hladkém průběhu porodu na světě. Skoro 4 kila živé váhy a hlas jak zvon. Od tý doby uplynulo hodně vody v potoce a když tak nad tím přemýšlím, tak musím říct, že máme velký štěstí. Míra je bezvadnej kluk, je šikovnej a chytrolín, nad věcima přemýšlí a pořád se na něco ptá. S příchodem miminka se jeho výlučné postavení v rodině změnilo, ale nese to statečně a chová se ke Zdenulce moc hezky. A každý den, když se odpoledne vrátí ze školy, tak jeho první kroky vedou rovnou k ní.
Jsem moc zvědavá, co z něj bude. Jenom doufám, že svoje současné rozhodnutí být zmrzlinářem ještě přehodnotí 🙂
Přikládám pár fotek z narozeninových oslav. První proběhla s rodinou a druhá s klukama ze třídy – s Maxem, Kubou a Honzou. Měla jsem strach, že nám hoši zboří barák, ale nestalo se, chovali se slušně a hráli Dobble a Bang.
Happy Birthday, Míro !

Po úspěšně zakončeném prvním ročníku ZŠ začaly Mirečkovi zasloužené prázdniny. Jejich polovinu strávil kluk u babi a dědy v Bobrové, kde se zabýval převážně lezením po žebříku na seník a na střechu, venčením a zlobením psa Jackiny, lítáním po zahradě a po louce až k řece a zavíráním slepic. Stížnosti jsme zaznamenali jen nepatrné. Doma v Tvarožné jsme trávili volné dny hlavně na baráku. Míra si rád hraje na pahrbku na konci zahrady, kde má svoje místečko a kde bude časem bunkr. Taky hodně jezdí s rudlem nebo na kole. Když je potřeba, tak pomáhá, většinou bez řečí. Rád dělá sázecí lopatkou járky v zemi a pak do nich lije vodu. Předposlední červencový týden byl Míra s Honzíkem Leteckým na příměstským táboře v Brně, který byl zaměřen na živly. Každý den se věnovali jednomu z nich a podle toho museli mít barevný trička. Když šlo o vodu, tak jeli na Prýgl, další den chytali vítr, vyráběli misku z hlíny a byli taky na výletě v Drásově, kde strávili den v týpý a rozdělávali oheň jako indiáni. Domů si pak přinesl rýmu a Deník ochránce čtyř živlů. Dále ještě Míra stihl oslavu Jakubových narozenin, pár výletů s rodiči po okolí a srpnovou dovolenou s taťkou v Chorvatsku. Odpočatý a pln energie se pak stal v pondělí 1.9.2014 žákem 2. třídy.

Do školy se Míra moc těšil a konečně se dočkal. Od září chodí do 1.třídy u nás ve Tvarožné. Sedí v prostřední řadě u okna, skoro všechny děti dobře zná ze školky. Paní učitelka je chválí, že se sešla dobrá parta a že jsou všichni moc šikovní. Je jich 10 kluků a 3 holky. Každý den mají 4 hodiny a po obědě bývá Míra v družině. Chodí na angličtinu a do pěveckého kroužku. V pondělí mívá skauta. Níže si můžete prohlídnout fotky z několika proběhlých akcí. První je vítání občánků, kde měly děti z pěveckého kroužku vystoupení. Po jeho skončení měly děti předat dárek rodičům. Náš hoch to úplně netrefil a obdaroval pana starostu 🙂 Následují dvě fotky z oslavy Mirečkových a Terezčiných narozenin na faře. To byl bugr, ale děcka si to užily a to je hlavní. Nejvíc se jim myslím líbilo, když vypadl proud. Pak tu máme obrázky ze dne otevřených dveří v ZŠ, který proběhl na konci listopadu. Najednou jsme viděli to naše dítě úplně jinak, než jsme zvyklí. Nakonec přidávám fotky z návštěvy u Šubertů v Čáslavi a z Vánoc, kde měl Mireček největší radost z hodinek a z mapy České republiky.

I když už je Míra školák, chtěla bych na tomto místě vzpomenout na poslední školkový týden. Míra chodil do školky vždycky rád, a od té doby, co tam paní učitelka Simonka začala vést kroužek angličtiny, tak tam chodil ještě radši 🙂 Předposlední den školky odpoledne byli naši milí předškoláčci pasovaní na školáky. Příští rok bude na školáka pasován i Gába Školák. Konalo se to v rámci zahradní slavnosti, která se konala jak již název napovídá na školní zahradě. My rodiče jsme zajistili občerstvení a oblíbený klaun Čiko zajistil zábavu. Děcka to moc bavilo a nás taky. Paní učitelky se se všema předškoláčkama rozloučily a bylo vidět, že jsou naměkko. Vždyť s některými tu strávily čtyři roky. My sme byli naměkko taky. Následující den byl poslední. Před školou se Míra symbolicky potkal se svým velkým kamarádem Pavlíkem. Nesmělo chybět tradiční mávání z okna. Naposledy jsme vyfotili třídu, šatnu a nástěnku s obědama, kterou Míra každý ráno četl. Úplně poslední je fotka u Mirečkový skříňky se stromečkem. Po prázdninách už ju dostane zase někdo jiný. Finito. Konec srandy.