www.dobesovi.cz

Mar adentro, režie : Alejandro Amenábar, Španělsko 2004

Ramón Sanpedro ( Javier Bardem ) je po úrazu už 26 let upoután na lůžko, je zcela odkázán na pomoc druhých a chce zemřít. Nikdo z jeho rodiny mu však s tím nechce pomoct, protože ho mají rádi a protože je to nelegální. Berou to, že to tak prostě je. Jednu chvíli to už vypadá, že našel toho pravého člověka v právničce Julii, která je taky nemocná a ví, že se její stav bude zhoršovat. Z plánované společné seberaždy nakonec sejde. Do života mu vstupuje Rosa, kterou jeho charismatická osobnost velmi zaujme. Jezdí ho navštěvovat a chce s ním začít žít. Tolik se do něj zamiluje, že mu nakonec pomůže udělat to, co pro něj nikdo jiný udělat nechce – zabít se. Tohle byl náročný film, lidem je pomáháno, aby žili, ale nesmí jim být pomoženo, aby zemřeli. Tahle otázka je zde řešena z mnoha úhlů pohledu – rodina, stát, církev. Copak snad máme povinnost žít ?

Komedie, Sci-Fi, Velká Británie, 2009, 83 min, Režie: Gareth Carrivick

Režisér Gareth Carrivick pravděpodobně dostal za úkol natočit film o cestování v čase, který bude mít něco z Návratu do budoucnosti, 12 opic a Monthy Pythonů. Taky to musí být zajímavé pro diváka, který pozná rozdíl mezi Star Trek, Star Wars a Stargate. A natáčet se to bude v nějaké zaplivané hospodě s velmi omezeným rozpočtem. Myslíte, že to nejde? Ale jde! Vzniklo z toho docela zajímavé sci-fi dílko. A dokonce s u toho i zasmějete.
Ve filmu uvidíte několik známých tváří. Z těch, které jsem pozna dokonce i já,  je to Chris O’Dowd (známý jako Ray z IT Crowd) a Anna Faris (hrála ve Scarie Movie, Žába k zulíbání).

Animovaný, Komedie, Drama, Austrálie, 2009, 89 min, Režie: Adam Elliot

Tento skvělý animák nám doma ležel pěknou řádku týdnů než jsme se na něho s mamkou podívali. Vůbec jsem netušil, o jak dobrý film jde. Film na mě svojí cynickou otevřeností občas působil trochu depresivně, místy až morbidně. Rozhodně se při jeho sledování nebudete nudit. Protentokrát udělám vyjímku a napíšu něco málo z děje. Film popisuje životy dvou lidí. Ona – Mary Daisy Dinkle, osmileté dívenka z předměstí australského Melbourne. On – Max Horowitz, obtloustlý mladík v New Yorku, trpící jakýmsi pro mne neznámým syndromem. Oba se znají pouze zprostředkovaně díky dopisům. Jak čas utíká, tak Mary postupně dospívá a z Maxe se pomalu stává stařík. V dopisech společnými silami bojují s autismem, obezitou, fobiemi, alkoholismem… Prostě si pomáhají s nástrahami, které jim oběma dokázal připravit život.

Po shlédnutí jsem hledal další díla tohoto autora. Našel jsem krátký animovaný film „Harvie Krumpet“ z roku 2003, za kterého dostal Oskara v kategorii krátký film. Taky stojí za shlédnutí.

Sci-Fi, Drama, Sovětský svaz, Západní Německo, 1979, 163 min. Režie: Andrej Tarkovskij

Stalker byl můj druhý film od Tarkovského. Od něho jsem asi třikrát „viděl“ Solaris, u kterého jsem vždycky usnul. Takže jsem tak trochu věděl do čeho jdu a zkusil to. Zaujaly mě dvě divácké recenze Stalkera, jedna pozitivní a druhá negativní.
První, pozitivní: Film vyžaduje divákovu naprostou pozornost a trpělivost. Souhlasím, ale pro mě to bylo negativum. Film, který vyžaduje od diváka naprostou pozornost a trpělivost je pro mě ztrátou času. V tomto případě dvouapůlhodinovou! Z těchto dloooouhých 160 minut bylo 100 minut statický záběr na déšť, ležícího člověka atd.
Druhá recenze, negativní: film mě tak sere, že u toho nemůžu usnout. Opět souhlasím. Ono když už se někdo uráčil v tom filmu něco říct, tak to byla rádoby těžká filosofie. Intoši ve fimlových klubech slintají blahem, je jasný, že hlášky jako: „Ivane zase tě zavřou“ a Ivan na to suše „Pro mě je všechno vězení“, tak ty sklidí ohromný úspěch. Jenže podobné hlášky uslyšíte u každého prochcaného vožraly v páté cenové. Takže pro mě žádné intelektuální orgie, ale filozofický maglajz a prachsprostá nůda. Furt jsem čučel na hodinky, kdy už to proboha skončí. Nikdy neprozrazuju děj, ale tentokrát přece něco prozradím: žádné rozuzlení na konci nečekejte, je to blivajz až do poslední minuty, sekundy…

Das Leben der Anderen, režie : Florian Henckel von Donnersmarck, DE 2006, film získal v roce 2007 Oscara za nejlepší zahraniční film

Dobrejch německejch filmů je jak šafránu, ale tenhle se opravdu povedl. Mein Gott, jak ráda jsem zase podelším čase slyšela milovanou němčinu.

Film to však byl neveselý, neboť nás zavedl do totalitního Německa a ukázal nám praktiky a fungování  STASI. Kapitán Wiesler má odposlouchávat populárního dramatika Dreymana a něco na něj najít. Není to tak těžké, neboť Dreyman napíše článek proti sosialistickému Německu a nechá ho otisknout v západoněmeckém Spiegelu.  Wiesler však píše falešné reporty z odposlechů a schová psací stroj – důkaz proti Dreymanovi, jak to napráskala jeho zlomená přítelkyně Christa. Ta následně umírá při autonehodě a stíhání Dreymana je zastaveno. Po revoluci Dreyman pátrá po okolnostech tehdejšího vyšetřování a zjišťuje pravdu. Nejdřív to vypadá, že půjde za Wieslerem osobně, ale nakonec to udělá líp. Napíše o tom všem knihu a věnuje ji kapitánu Wieslerovi.  Závěr moc dojemnej, jenom nevím, proč to ten agent dělal ?!? Na začátku filmu se vyjevil jako ukázkový a drsný vyšetřovatel a najdnou takovej obrat. Co se v něm hnulo ? Svědomí ? Ať je to jak chce, zachránil tak Dreymana a nejspíš i sám sebe.

režie : Gustave de Kervern a Benoit Délepine, Francie 2008, film získal cenu za scénář na filmovém festivalu v San Sebastianu a cenu poroty na festivalu v Sundance

Teda řeknu vám, tenhle film, to teda bylo něco. Něco podobnýho jsem už dlouho neviděla a doteď jsem se z toho ne zcela vzpamatovala .-) Ženskejm zavřou továrnu, kde po léta pracovaly, a ony se rozhodnou za peníze z odstupnýho zabít šéfa. Vymyslela to Louise ( původně Jean-Pierre ) a na ulici najde na tu prácičku nájemnýho vraha Michela ( původně Cathy ).

Následuje eskapáda zábavných momentů – když Michel trénuje na poli střelbu na terč, když Loiuse odstřelí barák, ve kterým bydlí, když Michel napoprvé nezabije správného šéfa, když si Louise uloví králíka, protože má hlad, když ani napodruhé nezabijí toho správného šéfa …. Oni si ovšem myslí, že se trefili a samou radostí se spolu vyspí. Film končí ve vězení, kde Michel porodí dítě :-)))

K tomu snad opravdu není co dodat !!!

Moon, Sci-Fi/Thriller, Velká Británie, 2009, režie: Duncan Jones

Tento film jsem slupl jako malinu. A náramně jsem si pošmákl. To je přesně ONO, tento styl sci-fi mám rád.

Šel jsem do toho, aniž bych si zjistil, o čem to má být. A udělal jsem moc dobře. Proto raději nebudu prozrazovat vůbec nic z děje. Když jsem na to koukal, tak jsem si říkal, že se nám tu někdo snaží napodobit Vesmírnou odyseu. Ale omyl. Jistá podoba tam sice je. Ale toto? Toto bylo mhohem přímočařejší a minimalističtější. Víc neprozradím 🙂

Režiser film natočil s velmi nízkým rozpočtem, údajně mu k natočení této lahůdky stačilo pět miliónů dolarů. Celý film stihl natočit za pouhých 33 dní a to v době scénáristické stávky.

Pro mě zatím nejlepší sci-fi roku 2009.

Pandorum, Akční, Horor, Sci-Fi, USA, Německo, 2009, režie: Christian Alvart

Koncem tohoto roku přišla pěkná nadílka sci-fi a tak bylo z čeho vybírat. Moon, Startrek, District 9, Pandorum a další… Až na pár vyjímek se jednalo o samé režisérské debuty. Platí to i o sci-fi Pandorum.
Při sledování tohoto filmu jsem měl pořád pocit, že se snad dívám na film z období let 1995 – 2000. Dokonce jsem si to musel nakonec i ověřit, protože se mi fakt nechtělo věřit, že je to film z letošního roku. 🙂 Nevím proč, ale působilo to na mě jako film z doby kdy běžel Vetřelec, 12 opic atd…. Taková ta stará škola, sci-fi klasika. Celý film působí trochu depresivně se špetkou klaustrofobie. Trochu mi vadily nepřehledné rvačky, kdy člověk nevěděl čí údy lítají vzduchem a kdo koho vlastně rozcupoval. Přesto mě film dostal skvělým námětem, schopností navodit tak ponurou atmosféru a hlavně závěrečnou pointou. Až budu mít čas a chuť, tak se na Pandorum určitě ještě někdy v klidu podívám, protože do teď pořádně nevím, co přesně byla „realita“ a co schíza vyvolaná nemocí Pandorum.

V tomto roce se u mě Pandorum možná udrží v první pětce oblíbených sci-fi.

District 9, Akční, Sci-Fi, Thriller, USA, Nový Zéland, 2009, režie: Neill Blomkamp

Na District 9 jsem se těšil. Všude samá chvála, jedna výborná recenze vedle druhé, prostě jasný adept na sci-fi roku 2009. Film přináší mnoho nových nápadů, zajímavý námět, originální zpracování, ale z mého pohledu to je bohužel všechno. Dalo se na to dívat a popravdě řečeno vůbec nenudil. Bohužel jako divák, který nepřišel na chuť filmu „Záhada Blair Witch“, jsem měl podstatně zhoršené podmínky 🙂 Mě se prostě nelíbí filmy točené jako dokument a hlavně ty co stojí na tom, že jsou točené jako dokument. Přesto na tom filmu něco je a těch usmolenejch 30 milionů, které měl režiser k dispozici, vyždímal do poslední kapky.

Disctrict 9 je výborný film, ale pro mě to určitě není sci-fi roku 2009. Víc se mi líbil Moon i Pandorum.

Coraline, Animovaný, USA 2009, režie: Henry Selick

Uvažoval jsem o tom, že bych o Koralíně napsal jenom stručnou recenzi. Koralína je oku lahodící, mírně děsivá loutková animace pro větší děti, další z mnoha verzí Alenky v říši divů. To by ale byla moc stručná recenze.
Celý příběh začíná v době, kdy se Koralína spolu s rodiči přestěhovala do starého domu. Její rodiče jsou zaneprázdnění a nemají na Koralínu čas. Krátce po nastěhování se Koralína seznamuje s otravným klučinou, který se jmenuje Wybie. Koralína se stále více nudí a tak prozkoumává okolí. Seznámí se s panem Bobinským, který připravuje číslo se svými myšmi, myšemi, myšma, myšema… Prostě má cvičené myši. No a pak ještě narazí na dvě babky, operní zpěvačky v důchodu. Takže všude samá nuda. Jednou však objeví tajemná dvířka, kterými vstoupí do zdánlivě stejného světa. V tomto světě jsou však její druzí rodiče milí, všechno je barevnější a veselejší, Wybie je dokonce němý. V tomto světě se Koralíně začíná líbit, ale… Nebudu dál prozrazovat děj 🙂
Jestliže jste fanoušci animovaných filmů, Koralína určitě stojí za shlédnutí. Z mého pohledu však v posledních letech vznikly zajímavější snímky – Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Trio z Belleville, Cesta do fantazie…