www.dobesovi.cz

To je fofr jako blázen, ani jsme se nenadáli a Zdenulenka už má 3 měsíce. Z miminka, co jenom spinká, se nám vylupuje dítě plný života, který kope nohama a mává rukama a začíná se propínat v pase. Zvedá opatrně hlavičku a chytá ručičkama hračky, naše prsty a okraje oblečení. S oblibou si cumlá palečky. Moc ráda se koupe a chová a prohlíží si barevný, chrastivý a šustivý hračky. Taky už si s ní člověk trochu i pokecá; když na ni mluvíme, tak nám odpovídá – mručí, houká, vrčí a brouká. A jak se krásně směje ! To je prostě něco úžasnýho, je to dokonalost sama.

To koukáte, jak nám ta naše beruška roste, co ?!? Už to není jen takovej malej skrčenej uzlíček, roste jako z vody a každý den nás překvapuje něčím novým. Otáčí hlavičku ze strany na stranu, nožičky prudce vykopávají a ručičky nekontrolovatelně vystřelují. Dělá srandovní ksichtíky, šklebí se, vyplazuje jazýček a „směje se“. Reaguje na naše hlasy a upřeně si prohlíží nás a další zajímavý a barevný věci. Trošku jsme si tu našu kočku rozmazlili, pořád se chce chovat a drndat, tak chováme a drndáme… Včera jsme byli u pana doktora na kontrole v šesti týdnech a vážila 4700 g a měřila 59 cm, takže za měsíc přibrala kilo a povyrostla o 4 cm. A to si pořád říkám, jestli nemám málo mlíka:-) Jen tak pro srovnání vážil Mireček v šesti nedělích 4300 g a měřil 60 cm. Dneska nás čeká ještě vítání občánků na OÚ v Tvarožné, Mireček tam bude vystupovat s pěveckým kroužkem, tak se těšíme.

Ahoj, tímto všem oznamujeme, že se 10.10.2014 v 8:17 narodila Zdenička Dobešová.
Vážila 3590g, měřila 50cm a má se k světu 🙂

Ještě v porodnici nám Zdenulku vyfotili a fotku otiskli ve Žďárském deníku.

Po úspěšně zakončeném prvním ročníku ZŠ začaly Mirečkovi zasloužené prázdniny. Jejich polovinu strávil kluk u babi a dědy v Bobrové, kde se zabýval převážně lezením po žebříku na seník a na střechu, venčením a zlobením psa Jackiny, lítáním po zahradě a po louce až k řece a zavíráním slepic. Stížnosti jsme zaznamenali jen nepatrné. Doma v Tvarožné jsme trávili volné dny hlavně na baráku. Míra si rád hraje na pahrbku na konci zahrady, kde má svoje místečko a kde bude časem bunkr. Taky hodně jezdí s rudlem nebo na kole. Když je potřeba, tak pomáhá, většinou bez řečí. Rád dělá sázecí lopatkou járky v zemi a pak do nich lije vodu. Předposlední červencový týden byl Míra s Honzíkem Leteckým na příměstským táboře v Brně, který byl zaměřen na živly. Každý den se věnovali jednomu z nich a podle toho museli mít barevný trička. Když šlo o vodu, tak jeli na Prýgl, další den chytali vítr, vyráběli misku z hlíny a byli taky na výletě v Drásově, kde strávili den v týpý a rozdělávali oheň jako indiáni. Domů si pak přinesl rýmu a Deník ochránce čtyř živlů. Dále ještě Míra stihl oslavu Jakubových narozenin, pár výletů s rodiči po okolí a srpnovou dovolenou s taťkou v Chorvatsku. Odpočatý a pln energie se pak stal v pondělí 1.9.2014 žákem 2. třídy.

Pravidelná jarní návštěva tety Veroniky letos připadla na druhý květnový víkend. V dopoledních hodinách jsme navštívily stálou expozici Moravské galerie na Husově ulici, kterou jsme shledaly velice zajímavou. Naší druhou zastávkou byla Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty MU. Prohlídka skleníků i venkovní části se nám líbila a my si pořídily spoustu pěkných fotek. Na oběd jsme zaskočily k Sherlockovi poblíž Jakubského náměstí. Ještě jsme si pohrávaly s myšlenkou návštevy kostnice, ale nakonec jsme to zavrhly a vyrazily směr Zelný trh. Moravské zemské muzeum sídlící v Ditrichstějnském paláci nabídlo expozici Zaniklý život na Moravě a výstavu nerostů, kde jsme k našemu překvapení našly i šutry z okolí Bobrové. Trochu odpočinku jsme si dopřály v Biskupském dvoře, kde jsme spočinuly na lavičce a vystavily tvář zapadajícímu slunci. Večerní představení v HaDivadle s názvem Doma u Hitlerů bylo úžasné a nebála bych se ho zařadit mezi TOP 3, co jsme kdy viděla. Jedná se o příběhy z führerova života, které napsal Arnošt Goldflam a které jsou v repertoáru divadla již od roku 2007. V roli Adolfa Hitlera exceloval Petr Jeništa jako host 🙂

Do školy se Míra moc těšil a konečně se dočkal. Od září chodí do 1.třídy u nás ve Tvarožné. Sedí v prostřední řadě u okna, skoro všechny děti dobře zná ze školky. Paní učitelka je chválí, že se sešla dobrá parta a že jsou všichni moc šikovní. Je jich 10 kluků a 3 holky. Každý den mají 4 hodiny a po obědě bývá Míra v družině. Chodí na angličtinu a do pěveckého kroužku. V pondělí mívá skauta. Níže si můžete prohlídnout fotky z několika proběhlých akcí. První je vítání občánků, kde měly děti z pěveckého kroužku vystoupení. Po jeho skončení měly děti předat dárek rodičům. Náš hoch to úplně netrefil a obdaroval pana starostu 🙂 Následují dvě fotky z oslavy Mirečkových a Terezčiných narozenin na faře. To byl bugr, ale děcka si to užily a to je hlavní. Nejvíc se jim myslím líbilo, když vypadl proud. Pak tu máme obrázky ze dne otevřených dveří v ZŠ, který proběhl na konci listopadu. Najednou jsme viděli to naše dítě úplně jinak, než jsme zvyklí. Nakonec přidávám fotky z návštěvy u Šubertů v Čáslavi a z Vánoc, kde měl Mireček největší radost z hodinek a z mapy České republiky.

Na začátku srpna 2013 jsme byli na dovolené a o zahradu se nám vzorně starala Jane. 14.8. jsme betonovali základy, za chvilku to bylo hotový díky pomoci dědy, bráchy a Aleša. Nadále pokračovala sklizeň ovoce a zeleniny, zvlášť se nám vydařila rajčata. Jejich konzervace se nepovedla, ovšem marmeláda je výtečná. Následovala marmeláda z hrušek. Do toho Mirek obouchával staré omítky na dvorku a prořezal ořech. Září bylo studené a deštivé a spousta rajčat už nestihla dozrát. Uskladnili jsme jablka, mrkev a červenou řepu, vyloupali fazole a zasadili jahody. Úroda ořechů byla letos gigantická, sušáky z loňska nestačily. Na počátku října nečekaně vyrostla brokolice. Petrželovou nať jsem si dala zamrazit a dělá tak v mrazáku společnost rukole, kerblíku, kopru, špenátu a mangoldu. Mirek přeházel kompost a sklidili jsme okrasné dýně. Některé jsme si dali do kuchyně, další před dům. Betonování desky proběhlo nadvakrát – 30.10. a 13.11. Mirek vykopal díry, usadil revizní šachtu, položil trubky, zasypal, vyrovnal a udusal okolní terén, položili jsme kari sítě a vysadili vrata. Akce dopadla dobře, protože měl Mirek všechno výborně naplánováno, propočítáno a připraveno. Listopad byl teplý a my konečně zasadili maliny a ostružiny a taky šeřík od paní Svobodový. Ostříhala a nasušila jsem bylinky. Babi mi pomohla zasadit česnek a tulipány od Radky. Dne 13.12. nám Vasil dovezl dřevo a o dva dny později se nám konečně podařilo zrýt zahradu.

Drama, Thriller, Sci-Fi, USA, VB, 2013, 90min, Režie: Alfonso Cuarón

Marně přemýšlím, jaké filmy z roku 2013 jsme viděli. Moc toho nebylo, myslím že byli asi jenom tři (Nevědomí, Křídla Vánoc, The Colony).
Na Gravitaci jsem se těšil, je to sci-fi, má pozitivní ohlasy, ale i a pár těch negativních. Mezi těmi negativními se nejčastěji píše o tom, že to nemá žádný příběh. Po shlédnutí musím přiznat, že to opravdu to skoro žádný příběh nemá. Alespoň pro mě ne. Jde pouze o vizuální zážitek. A jestli tam nějaký příběh byl, tak byl hodně slabý a normální divák ho ignoruje a pouze sleduje obrazy, které se mu nikdy nepoštěstí vidět naživo.
Film je možná dobré vidět v kině na velkém plátně, bohužel by mi zrovna u tohoto filmu vadily pachy popkornu, šustění, mlaskání, esemeskování atd. V době, kdy má každý druhý 50ti palcovou televizi, je nejlepší volbou tento film shlédnout v HD verzi v klidu doma v gauči 🙂

Poslední den v listopadu jsme místo na bitvu vyrazily s Markétou na Adventsbesuch do Vídně nasát trochu té vánoční atmošky. Jely jsme s Jančurovým žluťákem a cesta trvala cca 2 hodiny. Steward Martin, jenž během jízdy čelil harrasementu, nás vykopl na Pratersternu a odtud jsme klapaly zu Fuss do centra. Naší první zastávkou byl Stephansplatz, kde byli toho dne úplně všichni. Pokračovaly jsme ulicí Graben, přes Hofburg na Heldenplatz. Odtud už to byl jen kousek k Rathausu a k největšímu vídeňskému vánočnímu trhu. Nádherně ozdobený stromy a mraky stánků se vším možným a rovněž hromada Čechů a Slováků, což nás trochu znechutilo. Zde jsme zakoupily náš první Glühwein včetně památečního hrnečku. Dále jsme pokračovaly na Freyung – nejstarší vídeňský Markt už od 18. století. Tady byly hodně řemeslný výrobky a bio farmářský trh a taky podstatně klidněji. Následovala zastávka na trhu Am Hof. Tím jsme se již zcela vyčerpaly a dostaly jsme chuť na kafe. Stylová kavárna na Hoher Marktu bylo přesně to pravé. Kafíčko a Schokoladentorte pro Marketku a kafíčko a Zitronentorte pro Zdenulku. Poté jsme se už vydaly nazpět, luply jsme do sebe poslední svařák a valily na zastávku. Vídeň je moc pěkný město a myslím, že nejen o vánocích. Vielen Dank und Aufwiedersehen.

A máme tu další noc kostelů. Tentokrát jsem navštívili kostely dva, první v Blažovicích (kostel Nejsvětějšího Srdce Páně) a druhý v Pozořicích (kostel Nanebevzetí Panny Marie). Mira se s náma opět vyšplhal do věží obou kostelů. Věže byly nakonec celkem tři, protože v Pozořicích mají dvě kostelní věže.

V kostele v Blažovicí jsme našli zmínku o Tvarožné: (dále…)