www.dobesovi.cz

O nákupu rotopedu jsem uvažoval už dlouho a měl jsem jasnou představu o přibližné ceně a parametrech rotopedu. Minulý týden jsem se zastavil v Hervisu a prodavači jsem ukázal který rotoped chci, a že si ho rovnou vezmu. Prodavač mi rozmluvil nákup! Nemám kupovat rotoped, lepší je ergometr, který má lepší nastavení brzdícího systému, cvičení na něm je efektivnější atd.. A hned mi jeden ergometr nabízel. Z původní předpokládané ceny 3999,- jsem měl platit 9999,- Kč. Z nákupu sešlo.
Minulý týden jsem si něco nastudoval o ergometrech a šel jsem pro změnu do Intersportu. Tam jsem narazil na ergometr Energetics CT 350 zlevněný z 8490,- Kč na 6490,- Kč. Na slevu slyším, takže jsem to začal obhlížet. Nebudu to dál rozepisovat, odešel jsem s tímto ergometrem za pěkných 4999,- Kč 😉 … a ještě jsem přikoupil pulsmetr 🙂 Zkušenosti s ergometrem CT 350 určitě napíšeme později, jen co provedeme test. Zátěžová zkouška proběhla hned první den!

V prosinci jsme toho měli strašně moc na práci, no, posuďte sami :

2.12. – vyzvednutí dortu v Cukrárně Panda (Včelku Máju nedělají, tak jsme objednali Šmoulíky), večer vánoční večírek AXA na Myslivně v Kohoutovicích, laděn do UFO stylu, což jsme úspěšně bojkotovali, po půlnoci cesta do Židlochovic, kde teta Hana hlídala Mirečka

3.12. – ráno cesta z Židlí do Tvarohu, vyzvednutí tety Růži a děcek v Modřicích u autobusu, oběd, ve 14 hodin bitva (bylo nad nulou a blátivo), pak dort a dárky, večer nám Franta dovezl zabíjačku

6.12. – Mireček 5 let, lehce nasněžilo a hned se rozpustilo, Míra začal kašlat, pečení pistáciových placiček

7.12. – kontrola v 5ti letech u doktora v Pozořicích, nechal Míru doma a napsal mu léky

9.12. – zdobení stromečku (zakoupen živý v květináči, stříbrný smrk), tata večer v hospodě, Mireček začal číst Pohádkové lístečky – úplně sám

11.12. – Bobrová, prodáno dědovo Punto do Hošťky nějakejm Sičákom, Míra zůstal stonat u babi

15.12. – Míra přivezen z Bobrové a předán s ostudou u Globusu, kontrola u lékaře

16.12. – matka v hospodě s tvaroženskejma matkama

17.12. – návštěva v Hraběticích, Kača (15) ukázala mimino, přijeli i Arvaiovi z Veselíčka

18.12. – nasněžilo a namrzlo to

20.12. – bowling AXA v Olympii, 12 lidí, 2. místo ( spolu s Hankou, Laďkou a Pavlem T.)

21.12. – Edy v Brně, nejdříve čajovna na Čápkové, potom restaurace Noem Arch v KrPoli u Tesca, byli tam i Freon, Havran, Budul a Dave se slečnou, dala sem si rybí polévku a kačenu

23.12. – v hokně jen do 12, Míra s nama v práci, pak cesta do Borbové

24.12. – zdobení stromečku, tradiční návštěva hřbitovů, večeře v 16.45, Míra spousta dárků (kolobka, slabikář se Včelkou Májou, pracovní sešity, pexeso s Krtkem, Pohádkové lístečky, Člobrdo, LEGO)

25.12. – procházka s tetou Radkou a Filípkem

28.12. – návštěva v RadSvratce u tety Petry

29.12. – mamka v práci, kluci v Hraběticích, další dárky, odpoledne bazén ve Vyškově

31.12. – Silvestr u Hynštů v Brně, 9.patro, ohňostroje, Beng do 3.30 hod

Nedávno jsme koupili čističku vzduchu. Čistička vzduchu je výborná, když potřebujete vyčistit vzduch od prachových částic a kouře. Čistička však čerstvý vzduch vytvořit nedokáže. Začal jsem hledat, jak si doma vyrobit čerstvý vzduch. Narazil jsem na velmi zajímavou přednášku o tom, jak si doma „vypěstovat“ svůj vlastní čerstvý vzduch.

V přednášce se mluví o třech rostlinách:
Palma Areco (Chrysalidocarpus lutescens) – vytváří vzduch ve dne, vhodná do obýváku
Tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata / Tenura) – vytváří vzduch v noci, vhodná do ložnice
Šplhavník (Epipremnum aureum / Scindapsus aureus) – čistí vzduch od formaldehydů

Na 1. června bylo v MŠ Tvarožná naplánováno opíkání špekáčků a k té příležitosti mělo každé dítko přinýst polínko. Jenže kdepak vzít u nás polínko, že ? Vydali jsme se tedy navečer na kolech do lesů v okolí mokerské cementárky s tím, že tam prostě budeme jezdit tak dlouho, dokud něco nenajdeme. Naštěstí jsme nemuseli jezdit moc dlouho, u komínů  bylo pokácený dřevo v rázu, tak jsme poblíž poměrně snadno našli vhodné topivo, které se vešlo tatovi do nosiče na lahev. Cesta domů proběhla v klidu a na polní cestě jsme si dali s tatou závody, načež nám oběma ztvrdly nohy. Při průjezdu obcí nás Míša Pospíšilová postříkala vodou z hadice. Po návratu domů nám otevřenými vchodovými dveřmi vlítly do baráku dvě vlaštovky. Chvíli zmateně lítaly v ložnici a pak se usadily na polici na knize od Umberta Eca. Pravděpodobně se jednalo o sečtělé opeřence. Měla jsem trochu strach, aby mně tu knížku strachy neposraly 🙂 Nakonec to promyslely a obývákovým oknem vylétly ven.

Dne 6.4.2011 jsem si zase po delším čase zahrála na mladou a vyrazila do Semála na koncert slovenské skupiny Horkýže Slíže. Byli sme skoro v kotli a pařili jak voteklí. Hráli starý pecky, ají písničky z novýho alba, něco sem znala, něco ne. Asi po hodině jsem se již cítila z toho věčnýho skákání a hrození a házení hlavou dost unavená a taky mě přestal poslouchat můj po porodu pokleslý močový měchýř. I vyrazila sem se vyčurat. V zrcadle sem se celkem lekla, protože ta paní měla rozmudlaný oči a pěšinku na opačný straně než normálně. Po návartu z toalety jsem se již držela v zadní části sálu, zlehka podupávala nohou, kývala se do rytmu a tiše si zpívala tak, jak se hodí k mému věku a společenskému postavení. Jednalo se o koncert velmi zdařilý, nebyla jsem tam ani nejstarší ani nejtlustší a druhý den jsem nemohla mluvit.

Na první prosincovou sobotu připadlo konání rekonstrukce bitvy u Slavkova na kopečku pod Santonem. Letos se tak dělo již podvacáté a slavili jsme 205. výročí. Zatímco matka dopoledne pekla vánoční cukroví, Mirci byli vysláni na dědinu, aby omrkli situaci. Vojáci, ti magoři, spali ve stanech na návsi v mrazu -16 stupňů. Bitva začala ve 14 hodin a byla jako tradičně mimořádně vyvedená. Vojáci se rubali hlava nehlava a hlas v amplionu nám osvětloval situaci na bojišti. Za hodinu jsme byli dostatečně promrzlí a valili jsme spolu s Tomášem a malým Ondrou dom do tepla. Na závěr ještě přidám několik čísel : 1200 vojáků, 80 koní, 20 děl, 9 ooo diváků a mráz -12.

První prosincový den zavalil celou Českou republiku příval sněhu. Začalo chumelit kolem poledne a brzy bylo všude bílo. Kvečeru jsem z okna kanceláře pozorovala, jak se auta brodí sněhem a jak se na naší zastávce kumulují lidi, protože 702 nepřijíždí. Mirek volal, že si musel prohrabat cestu závějí, aby se dostal do školky. V rádiu hlásili v podstatě jen to, kde je jaká cesta uzavřená a kde se kdo vyboural. Domů jsem se odhodlala až v půl sedmé, kdy přestalo sněžit a na silnici se vydaly první odhrnovače a sypací vozy. Autobus jel krokem a objížděli jsme kamiony, co zůstali viset cestou. Po hodině jsme ale ve zdraví dojeli do Tvarožný a mě čekala cesta k domovu neodhrnutým sněhem a ve fujavici. Domů jsem dorazila zmrzlá a zavátá, ale šťastná. Ještě zbývá podotknout, že když jsme u Rohlenky přejížděli dálnici, bylo vidět, jak je zacpaná a auta v obou směrech stojí na místě. Žaluda měl pravdu : Auta stojí, vlaky jedou :-)))

26.11.2010 slavila narozeniny babi z Bobrové, soused Jirka Klimeš a Aneta Langerová. Téhož dne večer se konal na Mendláku U královny Elišky vánoční večírek brněnských zaměstnanců firmy AXA. A zatímco se mamka a taťka ládovali a opíjeli, malý Mireček byl odvezen k tetě Haně do Židlochovic. Ve 22 hodin teta Hana volala, že na nás Mireček chce počkat a nechce jít spát. Tak jsme dopili a vydali se domů. Ve 22.20 Hana opět volala, že už nemáme jezdit, že Míra usnul. My už ale byli na dálnici za Modřicema. Na závěr musíme říct, že Mireček svoje první usínání bez rodičů zvládl !

Letošní lampionový průvod proběhl v Tvarožné opět 17.11. Šlo se v 16.30 od OÚ ulicí Sivickou a pak se na polní cestě za dědinou pouštěly lampióny štěstí. Některé se nepodařilo zapálit, jiné vypustit, ale bylo jich celkem asi 10 a bylo to moc pěkný. Letěly směrem na Brno a pak najednou zablikaly a zhasly. Pak se pokračovalo po ulici Hlinky do hasičky, kde na nás čekalo občerstvení. Pro děti páreček a čaj, pro rodiče s rumem. Míra zaslouží velkou pochvalu, lampionek nesl zodpovědně celou cestu a vůbec ci nestěžoval, i když byla docela zima a foukalo. Šikulka.

Dne 5.11.2010 se matka dožila Kristových let. Prvním gratulantem byl samozřejmě hned ráno tata. A začalo se slavit. Nejdříve se slavilo v pátek v Axe na oddělení výplaty dávek a částečně i na IT, a to šampáněm, chlebíčkama a sachr dortem. Téhož dne večer jsme pozvala Market a Raduš k Rudovi, že se jako napijeme na mě. Vypily jsme dvě flašky vína a taky nějaký kořalky a platila jsem závratných 247,- Kč. Myslela jsem, že mi již špatně slouží sluch. V neděli jsem pozvala naše na oběd na Moravec do Zámecký restaurace. Děda si dal řízek, babi kuřecí kapsu, tata už nevím co. Moje vepřové bylo poněkud tužší, ale možná to bylo tím, že mi již toliko neslouží zuby. Poslední fází oslav bylo posezení v Amsterdamu s Ivou, Merym a Ondřínem. Ode všech jsem dostala knihu. Posledními gratulanty pak byli Kňourkovi. Celkem jsem letos dostala 6 knih, což znamená, že budu mít minimálně do prázdnin co číst. Děkuji.